11 C 51/2024-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl podán u Okresního soudu , adresa, dne 30. 1. 2023, zákonným procesním postupem byla věc postoupena zdejšímu soudu.2. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobkyně je držitelkou licence na distribuci elektřiny, a tedy zajišťuje provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování zákonných pravidel.3. Při kontrole odběrného místa žalovaného dne 19. 10. 2022 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, když odběratelka měla odběrné místo pod napětím, žalovaná tedy odebírala elektřinu bez měření. Žalobkyně poté vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr a žalovanou vyzvala k úhradě této částky.4. Žalobkyně prokázala tvrzené skutečnosti listinnými důkazy, protokolem o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie, zápisem o provedené kontrole odběrného místa a specifikovala výpočet náhrady škody. Žalobkyně prokázala i skutečnost, že byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie mezi žalobkyní a žalovaným, byly doloženy příslušné faktury a výzvy k úhradě, vše v listinné podobě.5. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci nejprve pod ustanovení § 51 zákona číslo 458/2000 Sb., energetického zákona, kde je uvedeno, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do odběrného a měřicího zařízení, odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.6. V dané věci byl podle protokolu o zajištění neoprávněného odběru a zápisu zjištěn odběr měřícím zařízením, které nezaznamenávalo anebo zaznamenávalo odběr elektřiny nesprávně ke škodě provozovatele distribuční soustavy v důsledku zásahu do měřící soustavy a byl zjištěn odběr měřícím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a mařící zařízení vykazovalo chybu spotřeby ve prospěch odběratele.7. Skutková podstata naplnění tohoto citovaného ustanovení tedy byla prokázána a bylo po právu provedeno vyúčtování náhrady škody podle navazující vyhlášky číslo 82/2011 Sb., konkrétně jejího ustanovení § 9, tento předepisuje přesným a návodným způsobem výpočet náhrady škody při naplnění řečené skutkové podstaty. Soud tedy žalobkyni přitakal, neboť žaloba byla podána a kvalifikována po právu.8. Žalovaná se nezaplacením dluhu ve lhůtě splatnosti dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyni tak přísluší úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, tedy v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení rovněž po právu.9. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolána, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila.10. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o.s.ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 6 779 Kč, paušální náhradu hotových výloh dle vyhlášky číslo 254/2015 Sb. za 3 úkony při uplatňování práva, těmito úkony jsou sepis žaloby, předžalobní upomínka a účast u soudního jednání dne 8. 4. 2024, dále žalobkyně po právu účtovala cestovné ze sídla žalobkyně k Okresnímu soudu ve Znojmě ve výši 1 054,35 Kč osobním vozem na vzdálenost 135 km při spotřebě 5,8 l/100 km, při ceně paliva 38,20 Kč/l, amortizaci 5,60 Kč/km dle vyhlášky číslo 463/2017 Sb., celkem tedy náklady řízení činí 8 733,35‬ Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.