12 C 114/2024-30 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2023 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 127.753 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi žalovaným v postavení podnikatele a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr 70.000 Kč. Tento měl splácet, celkově se zavázal uhradit úvěr ve 20měsíčních splátkách po 7.445 Kč, a to nejpozději do 26. 6. 2022. Naposledy však uhradil částku 1.000 Kč dne 10. 6. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky smlouvy dne , datum, , žalovaný zde vystupoval jako podnikatel. Žalovanému byla poskytnuta částka 70.000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit 148.900 Kč ve 20měsíčních splátkách ve výši 7.445 Kč.4. Ze seznamu plateb nylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dluh celkem 58.147 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobci.6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.9. Podle § 122 odst. 1) z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.10. Podle § 122 odst. 2) z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.11. Podle § 122 odst. 4) z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.12. Podle § 122 odst. 1) z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.13. Podle § 124 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.14. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána částečně důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobci.15. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení:- neuhrazené jistiny ve výši 46.031,38 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 6.573,32 Kč- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 25.385,25 Kč- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3.803,55 Kč- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 8.959,50 Kč- smluvní pokuty ve výši 37.000 KčTo je celkem 127.753 Kč.16. Dále žalobce požaduje úrok ve výši 25 % ročně od 27. 6. 2022 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny 46.031,38 Kč, tedy 18.434,68 Kč. Podle soudu však může požadovat pouze 25% úrok z jistiny 46.031,38 Kč od 27. 6. 2022 do 26. 9. 2022, pak může požadovat pouze 11,75% úrok z částky 46.031,38 Kč od 27. 9. 2022 do 11. 7. 2023. Na základě této úvahy pak soud vypočítal úrok 25 % ročně z částky 46.031,38 Kč od 27. 6. 2022 do 26. 9. 2022 na částku 2.900,60 Kč a úrok 11,75 % ročně z částky 46.031,38 Kč od 27. 9. 2022 do 11. 7. 2023 na částku 4.267,67 Kč, tedy celkem kapitalizovaný úrok za tuto dobu činí 7.168,27 Kč, což bylo soudem přiznáno. Co do částky (18.434,68 Kč – 7.168,27 =) 11.266,41 Kč pak byla žaloba zamítnuta.17. Dále soud považuje za důvodně požadovaný úrok z prodlení 11,75 % ročně z částky 52.604,70 Kč od 27. 6. 2022 do 11. 7. 2023 ve výši 8.377,14 Kč.18. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení úroku z úvěru ve výši 25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 46.031,38 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, z tohoto soud přiznal 11,75 % z částky 46.031,38 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, zamítnut byl 13,25% úrok z částky 46.031,38 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Jako důvodný byl přiznán též 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 52.604,70 Kč (sestávající z dlužné jistiny 46.031,38 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 6.573,32 Kč) od 12. 7. 2023 do zaplacení.19. Zamítnuta též byla smluvní pokuta 37.000 Kč v souladu s § 122 odst. 4) z.č. z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.802,14 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121.179,68 Kč sestávající z částky 5.980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25.120 Kč ve výši 5.275,20 Kč.