14 C 159/2024-87 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 37 668,89 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 30 000 Kč a dále se žalovaný zavázal uhradit kapitalizovaný úrok 5 100 Kč, částku za zpracování financí ve výši 6 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 100 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splácet v 80týdenních splátkách po 728 Kč. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 6 700 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 12 000 Kč a dále se žalovaný zavázal uhradit kapitalizovaný úrok 2 400 Kč, částku za zpracování financí ve výši 2 400 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splácet v 60týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 11 740 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyní a na základě jí předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 12 000 Kč, úrok ve výši 2 400 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, tedy celkem částku 21 600 Kč v 60týdenních splátkách ve výši 360 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 30 000 Kč, úrok ve výši 5 100 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 6 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 100Kč, tedy celkem částku 58 200 Kč v 80týdenních splátkách ve výši 728 Kč. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.5. Dále byl soudu předložen formulář žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznická karta klienta ze dne , datum, , ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 8 210 Kč, další příjem 8 750 Kč, odhadované výdaje celkem 14 950 Kč. Doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, pokud jde o příjmy, pokud jde o výdaje, nepředložil nic. Byl ženatý, bydlel v nájmu a měl 2 vyživovací povinnosti.6. Dále byl soudu předložen formulář žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznická karta klienta ze dne , datum, , ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 8 886 Kč, další příjem 7 767 Kč a státní podporu 10 110 Kč, odhadované výdaje celkem 20 120 Kč. Doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, pokud jde o příjmy, pokud jde o výdaje, předložil čestné prohlášení, ze kterého je patrno, že na nájem přispívá částkou 6 000 Kč. Byl ženatý, bydlel v nájmu a měl 2 vyživovací povinnosti.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a z korespondence bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a žalovaný byla o tomto písemně vyrozuměna.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy výdaje žalovaného a další příjmy žalovaného, výše státní podpory vyplácená žalovanému pak nemůže být zohledněna v celkových příjmech žalovaného, kdy podpora vždy slouží ke konkrétnímu účelu a ne k tomu, aby byly uměle navyšovány příjmy žalovaného, aby mu byl schválen další nebankovní úvěr. Navíc druhý úvěr byl žalovanému poskytnut pouhých 5 měsíců po prvním úvěru a už jen z toho muselo být právnímu předchůdci žalobkyně zřejmé, že žalovaný není solventní.17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. Řádně nebyly zkoumány ani příjmy, ani výdaje žalovaného.18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, na kterou splatil 6 700 Kč. Rozdíl tak činí částku 23 300 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnuté a již splacené částky, tedy ve výši 23 300 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Dále je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, na kterou splatil 11 740 Kč. Rozdíl tak činí částku 260 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnuté a již spla