14 C 332/2023-54 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 52 842,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 212,53 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 085,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 539,81 Kč, úroku ve výši 22,38 % ročně z částky 18 212,53 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 36 566 Kč, což byl úvěr 20 000 Kč a souhrnný poplatek 16 566 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 18měsíčních splátek po 2 032 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 31. 7. 2022. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 22,38 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla jen částečnou úhradu. Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 18 212,53 Kč, souhrnný poplatek 15 315,30 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. Dále žalobkyně požaduje úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 535,23 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 260,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 293,46 Kč, úroku ve výši 25,41 % ročně z částky 19 535,23 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 33 530 Kč, což byl úvěr 25 000 Kč a souhrnný poplatek 6 982 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 12měsíčních splátek po 2 795 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 27. 11. 2021. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 25,41 % ročně. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně nesplnila, na plnění dluhu provedla jen částečnou úhradu ve výši 9 011,14 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaná dluží nesplacenou jistinu 21 391,80 Kč, souhrnný poplatek 6 538,20 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou 1. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 2. Podáním ze dne 6. 9. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že smlouvu [číslo] nemají k dispozici a v tomto rozsahu bylo řízení usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zastaveno. 3. Dále podáním ze dne 11. 1. 2024 vzala žalobkyně zpět žalobu co do kapitalizovaného úroku od 28. 11. 2021 do 14. 12. 2022 ve výši 2 696,47 Kč a co do úroků ve výši 16,91 % ročně z částky 19 535,23 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 4. Žalovaná se k doručené žalobě písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedených dokazování. 5. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelem formulářová smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o úvěru. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které původní věřitel žalované v hotovosti půjčil částku 25 000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 6 982 Kč v 12měsíčních splátkách po 2 795 Kč v hotovosti, první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty žalované bylo prokázáno, že žalovaná pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli uvedla, že pracuje jako dělnice s měsíčním příjmem 19 565 Kč, její měsíční odhadované výdaje činily 2 500 Kč, neměla žádnou jinou zápůjčku u jiné společnosti a měla jednu vyživovací povinnost, měla vlastní bydlení, uváděla další čistý příjem domácnosti 40 000 Kč, který nedoložila, žádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli doložila potvrzení o příjmu bez bližší specifikace. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, má středoškolské vzdělání, a má jednu vyživovací povinnost. 6. Z předložené umořovací tabulky bylo prokázáno, že žalovaná uhradila z titulu úvěru nepravidelnými platbami pouze částku 9 011,14 Kč, poslední úhradu zaplatila 17. 12. 2021. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne [datum], poslední splátka byla stanovena na 27. 11. 2021. Podle předložené tabulky umoření žalované bylo prokázáno, že žalovaná své povinnosti řádně neplnila, na dluh uhradila nepravidelnými platbami pouze částku 9 011, Kč a nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 1. 6. 2023. 7. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 8. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila pouze kartu zákazníka ze dne 26. 11. 2020, ve které žalovaná uvedla své osobní, výdělkové poměry s doložením potvrzení příjmu bez bližší specifikace, prohlásila, že má jeden zdroj příjmů, v kartě obchodní zástupkyně původního věřitele uvedla další čistý příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč, který nebyl žádným způsobem doložen, v kartě jsou uvedeny odhadované měsíční výdaje 2 500 Kč, byla rozvedená a měla jednu vyživovací povinnost, v kartě zákazníka uvedené odhadované výdaje žadatele ve výši 2 500 Kč měsíčně u rozvedené ženy s jednou vyživovací povinností jsou zcela nedostatečné a neodpovídající cenové úrovni roku 2020, soudu nebyly předloženy žádné doklady prokazující přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, žádným způsobem nebyly prokázány její měsíční životní výdaje ani její měsíční příjem. Porušení povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru odpovídá i skutečnost, že úvěrová smlouva ve formulářové podobě byla uzavřena téhož dne, tedy 26. 11. 2020, ve stejný den, kdy byla obchodní zástupkyní vyplněna karta klienta. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, z toho důvodu byla žalovaná povinna uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, dle přehledu splátek žalovaná platbami v hotovosti zaplatila celkem 9 011,14 Kč, proto