21 C 285/2023-76 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2023 se žalobkyně domáhala určení obsahu smlouvy, resp. nahrazení projevu vůle žalovaného spočívající v uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene uvedeného ve výroku. K odůvodnění uvedla, že žalovaný je vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „, označení, “. Příslušný obecní úřad vydal dne , datum, kolaudační souhlas s užíváním předmětné stavby, tato stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, č. stavby , číslo, dne , datum, . Žalobkyně následně vyzývala žalovaného ke splnění jeho závazku spočívajícího v uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný však na výzvy žalobkyně nereagoval. Žalobkyně k návrhu připojila geometrický plán č.: , hodnota, zhotovený firmou , právnická osoba, , na který odkázala coby na součást petitu žaloby.2. S ohledem na neznámý pobyt žalovaného byla žalovanému ustanovena opatrovnice. Tato uvedla, že s žalobou nesouhlasí, neboť omezení jeho vlastnického práva nemá být v jeho zájmu, kdy v případě, že soud nahradí projev vůle žalovaného, nechť je určena částka jednorázově odměny ve výši 20 000 Kč. Skutková tvrzení žalobkyně ohledně uzavření předmětné smlouvy o smlouvě budoucí, jejím obsahu a včasné a řádné výzvy k uzavření dané smlouvy nerozporovala.3. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č. , číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se účastníci zavázali uzavřít do 12 měsíců od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, příp. od dokončení resp. převzetí dokončené stavby „, označení, “ žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, jak je definována ve výroku, kdy se jedná o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Věcné břemeno bude svou povahou služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch žalobkyně, kdy ve smlouvě byla ujednána doba trvání věcného břemene jako neomezená, a to za jednorázovou náhradu ve výši 1 000 Kč s tím, že přesný průběh a rozsah věcného břemeno bude vymezen v geometrickém plánu.4. Z kolaudačního souhlasu , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby „, označení, “, kdy ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby z č. l. 7 bylo zjištěno předchozí převzetí staveniště stavby „, označení, “ a následné převzetí stavby.5. Z geometrického plánu č.: , hodnota, ze dne , datum, zhotoveného společností , právnická osoba, , který je označen souhlasem Katastrálního úřadu pro , adresa, , bylo zjištěno vymezení věcného břemene předvídané smlouvou o smlouvě budoucí shora.6. Z čestného prohlášení mandatáře , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že nemohla být uzavřena smlouva o věcném břemeni, neboť smlouvy od povinného se vrátily nevyzvednuty, kdy byl tento označený adresou , adresa, , která je uvedena i ve smlouvě o smlouvě budoucí shora, vyzván k uzavření smlouvy o věcném břemeni zásilkou odeslanou dne 8. 3. 2023.7. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 8. 2023 a ze dne 4. 9. 2023 včetně jejich příloh a informací o zásilkách k nim se vztahujícím bylo zjištěno, že žalovaný byl též i následně vyzýván k uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene.8. Z výpisu z katastru nemovitostí z č. l. 8 ze dne 1. 11. 2023, bylo zjištěno, že jediným evidovaným vlastníkem parcela č. , hodnota, , k. ú. a obec , adresa, , je žalovaný.9. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě z napětí hladiny nízkého napětí č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, , tj. před uzavřením shora uvedené smlouvy o smlouvě budoucí, žádal o připojení k distribuční soustavě v blízkosti předmětného pozemku, což tak bylo v jím zamýšleném zájmu.10. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.11. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.12. Podle § 1787 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.13. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že byla žaloba podána důvodně.14. Mezi účastníky byla ve smyslu § 1785 a násl. o. z. uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni, na základě které se strany dohodly, že ve lhůtě 12 měsíců mj. od vydání kolaudačního souhlasu uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemku ve vlastnictví žalovaného. Předmětem věcného břemene mělo být zřízení osobní služebnosti energetického vedení dle § 25 odst. 4 energetického zákona ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně po vydání kolaudačního souhlasu v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný však na výzvy nereagoval a svému závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí nedostál. Žalovaný během řízení neuvedl žádné takové skutečnosti, které by nárok žalobkyně zpochybňovaly či vyvracely, kdy tvrzení o tom, že daná smlouva omezuje vlastnické právo žalovaného, popř. že úplata za zřízení věcného břemene je malá, není podstatná, neboť se žalovaný coby vlastník předmětného pozemku takto s žalobkyní dohodnul. Nárok žalobkyně je zcela oprávněný, soud proto rozhodl v souladu se žalobním návrhem a svým rozhodnutím nahradil projev vůle uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, která je spolu s připojeným geometrickým plánem nedílnou součástí tohoto rozsudku.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na požadovanou náhradu nákladů řízení v částce 3 094,18 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 8. 2024 z , adresa, a zpět ve výši 1 094,18 Kč za 140 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů).16. Soud dále rozhodnul o náhradě nákladů řízení a odměně ustanovené opatrovnice podle § 140 odst. 2 o. s. ř. tak, že této přiznal požadovaný nárok 8 400 Kč, který sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7, § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 9. 5. 2024, účast u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.17. Soud současně v souladu s právním názorem Krajského soudu v Brně fakticky rozhodnul tak, že procesně neúspěšný žalovaný není povinen nahradit státu náklady řízení, tj. bylo rozhodnuto o nulové povinnosti k náhradě nákladů, neboť nejsou naplněny podmínky dle § 149 odst. 2 o. s. ř., kdy náklady státu za právní zastoupení nelze hodnotit jako náklady řízení ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř.