23 C 5/2024-29 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 19. 10. 2023 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 22 341 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 041 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, neboť žalovaný byl v registru vozidel zapsán jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm3, [registrační značka], který je v registru evidován jako provozovaný, žalovaný však k tomuto vozidlu neměl v období od 1. 10. 2021 do 25. 5. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 237 dní. Žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona i nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 27. 9. 2022. Podáním ze dne 30. 1. 2024 vzala žalobkyně z důvodu částečné úhrady žalobu zpět co do jistiny a co do části přirostlých úroků z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že si myslel, že vozidlo bylo pojištěno, byl uveden omyl servisním technikem. Výzvu k zaplacení dostal, nějak na ní zapomněl, kdyby mu byla zaslána nějaká upomínka, byl by zaplatil dřív a nemuselo to dojít k soudu. 3. Z výzvy žalobkyně ze dne 14. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], neboť dne 9. 7. 2021 zaniklo pojištění vozidla proti odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem, které bylo sjednáno u [právnická osoba]. Období, po které nebylo vozidlo pojištěno, bylo stanoveno od 1. 10. 2021 do 25. 5. 2022, tj. na 237 dní. O úhradu zákonného příspěvku byl žalovaný upomínán žalobkyní dne 21. 10. 2022. Z registru vozidel bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl ke dni 19. 6. 2022 zapsán jako vlastník předmětného vozidla. 4. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 5. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Výše příspěvku je stanovena v § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., tak, že pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců nad 2500 cm3 činí 93 Kč denně. Výše nákladů [právnická osoba ] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí dle § 2a této vyhlášky 300 Kč. 7. Po provedeném dokazování soud podané žalobě ve znění po částečném zpětvzetí vyhověl. Nárok žalobkyně na zaplacení částky vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázané, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Vozidlo žalovaného nebylo pojištěno proti odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem po dobu 237 dní, při denním příspěvku 93 Kč tak celková výše příspěvku činí 22 041 Kč, k čemuž je nutno připočíst výše uvedené paušální náklady na uplatnění této pohledávky v částce 300 Kč. Žalovaný v řízení nárok uplatněný žalobkyní nijak nezpochybnil a neuvedl žádné skutečnosti, ze kterých by vyplynulo, že jeho vozidlo bylo v žalovaném období řádně pojištěno, popřípadě ze kterých by vyplynulo, že tato povinnost po 9. 7. 2021 zanikla. Zaplacením dlužného příspěvku až po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobkyně a po podání žaloby u soudu, se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžité povinnosti, žalobkyně tak má v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení za dobu ode dne následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobkyně k úhradě dlužného příspěvku (28. 9. 2022) do dne, kdy žalovaný dlužnou jistinu uhradil dobrovolně (25. 1. 2024). 8. Soud proto s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení o žalobě v rozsahu učiněného zpětvzetí dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil a ve zbývající části žalobou uplatněného nároku na zaplacení dlužného úroku z prodlení žalobě vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno výše, neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, když k částečnému zpětvzetí došlo jen proto, že žalovaný dlužnou částku z větší části uhradil až po podání žaloby, procesní zavinění na částečném zastavení řízení je tak plně na straně žalovaného. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za právní zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, za úkon, paušální náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za úkon, zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 894 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu při rozhodování o nákladech řízení přistoupil soud proto, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru žalobkyně, jež žalobkyně u zdejšího soudu používá opakovaně ve stovkách obdobných případech.