4 C 31/2024-88 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 27. 7. 2023 domáhal se žalobce zaplacení částky 37.703,98 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v zamítavé části II. výroku tohoto rozsudku. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru číslo , číslo, . Před uzavřením smlouvy posuzovala banka s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného kontokorentní úvěr získat a splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalované úvěrový rámec až do výše 20.000 Kč, úroková sazba činila 18 % ročně. Čerpaný úvěr se žalovaná zavázala splácet průběžně, a to formou odepsání peněžních prostředků ze svého běžného účtu, k němuž byl kontokorentní úvěr sjednán. Za tím účelem byla povinna zajistit na tomto běžném účtu dostatečný kreditní zůstatek a nepřekročit poskytnutou výši úvěrového rámce. V důsledku závažného porušení smluvních povinností banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami prohlásila celý kontokorentní úvěr za splatný ke dni 26. 4. 2022 a odstoupila od smlouvy o běžném účtu a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 37.703,98 Kč. Výzva zůstala bez odezvy. Neuhrazená dlužná částka se tak od 27. 4. 2022 až do zaplacení úročí úrokovou sazbou 18 % ročně a neuhrazená dlužná částka sestávající z dlužné jistiny úvěru a poplatku se úročí úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 27. 4. 2022 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou, jak je shora uvedeno, byla s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými postoupena ze strany banky na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022. Před podáním žaloby vyzval žalobce písemně žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky. Tato byla odeslána doporučeně 29. 6. 2023. Na výzvu soudu pak žalobce doplnil skutková tvrzení týkající se zkoumání úvěruschopnosti tak, že banka vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované zejména z údajů poskytnutých žalovanou, která byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že poskytnuté informace jsou úplné, přesné, pravdivé a nic nezamlčela, a následně po pozitivním vyhodnocení získaných informací byla teprve s žalovanou uzavřena úvěrová smlouva. Právní předchůdce žalobce také učinil dotaz do registru SOLUS, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI, to vše bez negativního výsledku. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, v důsledku čehož jí banka dopisem ze dne 5. 4. 2022 zrušila povolený debet na běžném účtu a vyzvala k úhradě závazků, které ke dni ukončení činily 37.703,98 Kč. Vznik a vývoj dlužné částky žalobce uvedl v tabulkách, které jsou obsahem podání ze dne 20. 6. 2024. Z nich je patrno, že žalovaná čerpala úvěr celkem v rozsahu 19.646,37 Kč, částka 37.703,98 Kč představuje součet veškerých čerpání, úroku sankčních i debetních poplatků (19.646,37 Kč + 7,50 Kč + 12.371,76 Kč + 5.678,35 Kč).2. Žalované byl návrh na zahájení řízení doručen na adresu jejího trvalého pobytu , adresa, , spolu s předvoláním k jednání na den 27. 11. 2024. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila, písemnosti jí byly doručeny náhradním způsobem, tj. uložením u Pošty , adresa, . 10. 2024 s účinky doručení ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. (fikcí po uplynutí lhůty 10 dnů od uložení).3. V daném případě soud z tvrzení žalobce a jím předložených dokladů zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, žalovanou byla uzavřena , datum, smlouva o kontokorentním úvěru. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout klientovi, tj. žalované, kontokorentní úvěr v celkové výši 20.000 CZK. Úvěr bude úročen sazbou 18 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 19,69 % a za předpokladu neměnné sazby podle odst. 5 v článku úrok z úvěru a další platby bude celková částka splatná klientem činit 20.900 Kč. Z článku VII. této smlouvy je patrno, že klient prohlásil, že veškeré údaje uvedené ve smlouvě, resp. žádosti, jsou úplné a odpovídají skutečnosti, že nezamlčel žádnou relevantní skutečnosti, která by mohla ovlivnit rozhodnutí banky a poskytnutí úvěru. Dále žalovaná prohlásila, že nemá nesplacené dluhy vůči finančnímu úřadu ani ČSSZ, v posledních pěti letech nebyl podán návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí a nebyl podán proti ní insolvenční návrh ohledně jejího majetku. Mezi , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení konta pro mladé s tím, že banka zřídila klientovi ke dni , datum, běžný účet číslo , č. účtu, vedený v CZK, přičemž komunikace mezi účastníky bude probíhat elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví. Žalobce, resp. právní předchůdce oznámil dopisem ze dne 5. 4. 2022 žalované zesplatnění kontokorentního úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu, a to z důvodu překročení povolené výše úvěrového rámce kontokorentního úvěru a marného uplynutí lhůty pro uhrazení splatné pohledávky bance. Dopis současně obsahuje výzvu k úhradě dluhu bance ve výši 37.703,98 Kč. V žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru společnosti , právnická osoba, vyhotovené 14. 12. 2015 a podepsané žadatelem jsou pouze údaje o žadateli, adresa jeho bydliště, kontaktní údaje a výše úvěrového rámce 20.000 Kč.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje úvěrovanému poskytnout na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by řádně zkoumal a vyhodnocoval úvěruschopnost žalované jako spotřebitelé splácet předmětný úvěr, resp. jeho právní předchůdce. Soud vyzval žalobce, aby doplnil skutková tvrzení týkající se zkoumání úvěruschopnosti a předložil doklady, z nichž právní předchůdce žalobce vycházel. Žalobce sice na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 20. 6. 2024, nicméně ani toto podání pak řádné zkoumání úvěruschopnosti neosvědčuje. Žalobce tvrdí, že banka vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované zejména z údajů poskytnutých žalovanou, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a přímo ve smlouvě prohlásila, že poskytnuté informace jsou přesné a pravdivé. Z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru pak nevyplývá jakékoliv zjišťování čehokoliv ve vztahu k žalované. Není tak vůbec zřejmé, na co byla žalovaná dotazována, co bylo zjišťováno a dokládáno. Z předložených dokladů vůbec neplyne, kde žalovaná bydlí, s kým, zda a kde je zaměstnána, jaké jsou její měsíční příjmy, jaké výdaje a jejich skladba. Žalovaná byla prověřována v registrech SOLUS a BRKI/NRKI s negativním výsledkem, to však na věci vůbec nic nemění.9. Smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi účastníky je tedy neplatná a žalobce jako právní nástupce banky má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši 19.646,35 Kč, když právě v této výši pak žalovaná úvěr čerpala. Ve zbývající části soud neshledal návrh důvodným a byl zamítnut.10. Z textu ust. § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, toto ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele. Žalobce má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků o poplatků s ohledem na ust. § 87 citovaného zákona závisí doba splatnosti od možnosti žalovaného jako spotřebitele a teprve v okamžiku prodlení dlužníka vrácením jistiny spotřebitelského úvěru vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení. Aktivní legitimace ža