7 C 96/2024-60 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 4. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované, po částečném zpětvzetí z 27. 4. 2024, zaplacení dlužné částky v celkové výši 96.491,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.602,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7.948,15 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 43.548,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 43.548,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , podle které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku spolu s částkou ve výši 62.824 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 48.205 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, částku za zpracování ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10.410 Kč, formou 21 měsíčních hotovostních splátek po 5.373 Kč, poslední splátka byla splatná 21. 2. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 7. 2021. Ke dni 21. 9. 2023 činila dlužná jistina 43.548,20 Kč a dlužný poplatek 52.943 Kč, po tomto datu nebylo žalovanou na smlouvu ničeho uhrazeno. Žalovaná do postoupení pohledávek na splátky uhradila pouze 10.800 Kč. Neuhrazená jistina ve výši 43.548,20 Kč se nadále úročí úrokem ve výši 15 % ročně dle smlouvy od 28. 9. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 96.491,20 Kč sestávající z dlužné jistiny 43.548,20 Kč a poplatku 52.943 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.602,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7.948,15 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 43.548,20 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.2. Podáním z 8. 7. 2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do žalovaného kapitalizovaného úroku ve výši 3.835,63 Kč, proto v rozsahu této částky bylo řízení částečně zastaveno dle § 96 odst. 2 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.3. Soud v rámci přípravy vyzval žalobkyni k doplnění důkazů ke skutkovým tvrzením žaloby, podáním z 27. 4. 2024 žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalované, byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, podpisem smlouvy potvrdila, že poskytla původnímu věřiteli pravdivé informace o svých poměrech. Z doložené zákaznické karty z , datum, se podává, že původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalované z výpisu z bankovního účtu z období březen a duben 2021, současně si ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedené insolvenční řízení, žalovaný uvedla, že má stálý příjem ze zaměstnání ve výši 12.232 Kč, uvedla další příjem domácnosti ve výši 21.000 Kč, odhadované měsíční výdaje 2.000 Kč, žije v nájmu, nemá jiný úvěr z kreditní karty či zápůjčku, je rozvedená, nemá vyživovací povinnost a úvěr žádala na vybavení domácnosti, původní věřitel dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet je dostatečná, kdy žalovaná čestně prohlásila, že reálně disponuje použitelným příjmem, který uvedla v zákaznické kartě a tento údaj je k datu podpisu karty pravdivý. Žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalované za období březen 2021, ze kterého bylo prokázáno, že žalovaná měla příjem na účtu ve výši 8.399 Kč od zaměstnavatele, nemocenské dávky ve výši 3.510 Kč, obraty na účtu činily 12.000 Kč a končený zůstatek účtu činil 214,73 Kč. Z výpisu z běžného účtu za duben 2021 bylo prokázáno, že žalovaný byly vyplaceny nemocenské dávky 12.555 Kč, od zaměstnavatele částka 263 Kč a byla vyplacena úhrada kupní ceny 34.383 Kč, obrat na účtu byl 42.973 Kč a konečný zůstatek 4.441 Kč.4. Žalovaná se k doručenému návrhu písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě provedeného dokazování.5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z., a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil v souladu s vnitrostátní úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované doložila pouze kartu zákazníka ze dne , datum, ve které žalovaná uvedla své osobní, výdělkové poměry s doložením dvou výpisů z bankovního účtu, dále byl započítán další čistý příjem domácnosti ve výši 21.000 Kč bez dalšího odůvodnění. V době podání žádosti měla žalovaná celkový měsíční příjem ve výši vyplacené mzdy ze zaměstnání 8.399 Kč a 263 Kč, v období měsíců března a dubna 2021 jí byly vypláceny dávky nemocenské od ČSSZ, byla jí vyplacena kupní cena za nemovitost. Tvrzené výdaje ve výši 2.000 Kč jsou tedy výrazně podhodnocené, kdy žalovaná byla rozvedená, v měsících předcházejících uzavření smlouvy byla na nemocenské, původní věřitel nijak nezohledňoval přiměřené náklady na nájemní bydlení a zdravotní stav žalované, která v době uzavření smlouvy podle předložených výpisů z účtu byla bez možnosti tvorby úspor či řešení nenadálých situací, soudu zároveň nebyly předloženy žádné doklady prokazující přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako nahlížení do evidence exekucí, či rejstříků SOLUS či BRKI/NRKI, porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru odpovídá i skutečnost, že smlouva o půjčce ve formulářové podobě byla uzavřena téhož dne, tedy , datum, . Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, z toho důvodu byla žalovaná povinna uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr 50.000 Kč, žalovaná zaplatila celkem před podáním žaloby částku ve výši 10.800 Kč, takže je její povinností zaplatit žalobkyni částku 39.200 Kč (50.000 Kč – 10.800 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části ohledně žalovaného poplatku, zbývající části jistiny ve výši 57.291,10 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledku řízení byla ve věci úspěšná žalovaná, které v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.