9 C 134/2024-40 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 19.436,15 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost , název, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , prostřednictvím odštěpného závodu IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla za žalovanou zprostředkovateli úvěru uhrazena kupní cena zboží či služby ve výši 16.496 Kč, která byla právním předchůdcem žalobce poukázána na bankovní účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit bankovním převodem formou 48 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 549 Kč, tedy celkem částku ve výši 26.352 Kč. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila, původnímu věřiteli uhradila pouze částku 1.915,83 Kč, původnímu věřiteli vzniklo právo od smlouvy odstoupit. Původní věřitel úvěr prohlásil za splatný ke dni 30. 6. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, a to s účinností ke dni , datum, . Žalovaná ani dodatečně svoje povinnosti nesplnila, dluží nesplacenou jistinu 16.087,17 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1.325,51 Kč (25,22 % ročně z částky 16.087,17 Kč za období od 2. 3. 2023 do 30. 6. 2023), nesplacenou smluvní pokutu ve výši 51,11 Kč, nesplacené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč za upomínací dopisy a smluvní pokutu podle uzavřené smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení za období od 29. 6. 2023 do 24. 1. 2024 z nesplacené jistiny ve výši 16.087,17 Kč. Žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 3.348,98 Kč, kdy tato částka zahrnuje i postoupenou smluvní pokutu.2. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná v písemné žádosti o úvěr uvedla své osobní údaje, číslo občanského průkazu, požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje a zaměstnání. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla v době uzavření smlouvy dostávala mzdu ve výši 20.233 Kč, celkové příjmy domácnosti uvedla 85.233 Kč, přičemž výše měsíčních výdajů činila 12.000 Kč. Při sjednané měsíční splátce úvěru ve výši 549 Kč tak činil disponibilní měsíční zůstatek žalované 72.684 Kč. V rámci ověřování úvěruschopnosti žalované tedy právní předchůdce žalobce zjišťoval finanční poměry žalované a tyto vyhodnotil pozitivně, což vedlo k poskytnutí finančních prostředků žalované. Žalovaná neměla záznam v insolvenčním rejstříku, byla prověřena v dostupných bankovních i nebankovních registrech, bonita a úvěruschopnost žalované byly řádně prokázány. Žalobce nedisponuje další dokumentací právního předchůdce k předmětné žádosti o úvěr.3. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.4. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, bydlí v domě/bytě momentálně splácen, bydlí zde od roku 2020. Pracuje jako pracovnice ve službách a prodeji a čistý měsíční příjem uvedla 20.233 Kč. Celkový příjem domácnosti pak žalovaná uvedla 85.233 Kč. Náklady domácnosti uvedla 2.000 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) 10.000 Kč. Žalovaná žádala o úvěr na nákup výpočetní techniky, kdy prodejní cena činila 16.496 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 549 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,22 %, RPSN 28,35 %. Dále si strany dohodly smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne , datum, postoupena na žalobce s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dne 14. 7. 2023.6. Přípisem ze dne 25. 5. 2023 oznámil právní předchůdce žalobce žalované odstoupení od úvěrové smlouvy a zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 18.064 Kč.7. Předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2023 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalované. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované doložil pouze písemnou žádost o úvěr, ve které žalovaná uvedla své osobní a výdělkové poměry, které soudu nebyly žádným způsobem prokázány. V době podání žádosti měla žalovaná tvrzený příjem 20.233 Kč měsíčně ze zaměstnání, které nedoložila např. výplatními páskami. Další příjmy domácnosti uvedla 65.000 Kč, které také ničím nedoložila. Náklady domácnosti uvedla 2.000 Kč s tím, že je vdaná a má jednu vyživovací povinnost, taková částka nákladů je zcela nereálná. Uvedla, že splácí 10.000 Kč měsíčně, kdy uvedla způsob bydlení dům/ byt momentálně splácen. Soudu nebyly předloženy žádné doklady prokazující přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, např. bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouva. Žalovaná neuvedla, že má více závazků, které nesplácí, mimo jiné právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne , datum, úvěr, na který měla splatit celkem 26.400 Kč, dále , datum, úvěr na výpočetní techniku, na který měla splatit celkem částku 40.368 Kč.17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlou