9 C 157/2024-53 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 18.595,37 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaná uzavřela dne , datum, s původním věřitelem, společností , právnická osoba, . IČ: , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl původní věřitel žalované hotovost ve výši 29.000 Kč, převzatou v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se úvěr zavázala vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 36.480 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladu na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem částku 65.480 Kč, a to formou 20 pravidelných měsíčních splátek po 3.274 Kč, s první splátkou splatnou v měsíci následujícím po podpisu smlouvy, poslední splátkou k , datum, . Žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy neplnila řádně a včas, uhradila částku 32.700 Kč, která odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Úvěr byl zesplatněn k 21. 5. 2023, od 22. 5. 2023 je žalovaná v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky z , datum, postoupil věřitel , právnická osoba, . pohledávku za žalovanou žalobci. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 2. 1. 2024. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 52.035,43 Kč. Žalobce část pohledávky ve prospěch žalované neuplatnil. Požaduje nesplacenou jistinu ve výši 15.989,14 Kč, nesplacený smluvního úroku 1.928,67 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 10.294,70 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1.522,57 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3.044,92 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1.785,09 Kč za období od 22. 5. 2023 do 1. 11. 2023 ve výši 25 % ročně, kdy základem je jistina ve výši 15.989,14 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.071,05 Kč od 22. 5. 2023 do 1. 11. 2023 z jistiny 15.989,14 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, smluvní pokuta ve výši 2.606,23 Kč, kdy tuto požaduje žalobce v souladu se smlouvou ve výši 0,1 % denně z částky nesplacené jistiny 15.989,14 Kč od 22. 5. 2023 do 1. 11. 2023 a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 15.989,14 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 9. 4. 2024.2. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.3. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.4. Z předložených dokladů žalobce vyplývá, že mezi původním věřitelem , právnická osoba, ., a žalovanou byla uzavřena ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy celková částka ve výši 29.000 Kč byla převzata žalovanou v hotovosti při podpisu smlouvy. Původní věřitel poskytl žalované částku ve výši 29.000 Kč, kterou se zavázala spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 36.480 Kč, tj. celkovou dlužnou částku 65.480 Kč vrátit ve 20 měsíčních splátkách po 3.274 Kč od 21. 9. 2021. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši 20.590 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 3.043 Kč, inkasní poplatek 6.090 Kč a úrok v dohodnuté výši 6.757 Kč, RPSN činí 246,22 %. Smluvní pokuta v případě prodlení činí 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, mezi věřitelem , právnická osoba, ., a žalobcem má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována přípisem ze dne 2. 1. 2024.6. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet. Soudu však nebyly doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrně řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Naopak z přiložených listin se podává, že žalobce nedoložil zkoumání úvěruschopnosti žalované v registrech. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaná je vdova, bydlí u syna, pobírá invalidní důchod ve výši 12.146 Kč. Jiné příjmy neuvedla. Výdaje žalovaná uvedla bydlení, energie 1.000 Kč, doprava, jídlo 3.860 Kč, srážky ze mzdy, výživné 1.453 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1.992 Kč, výdaje celkem 8.305 Kč. Příjem žalované je nízký, již splácí úvěry/půjčky a je jí strháváno z příjmu 1.453 Kč. Žalobce předložil soudu ústřižky poštovních poukázek od důchodu žalované. Nejsou doložené životní náklady ani náklady na bydlení žalované či osob sdílejících domácnost. Výpočty nákladů jsou výrazně podhodnocené. Soud má tak za to, že nebyla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace potenciálního dlužníka, nebyla provedena lustrace v registrech, stejně tak nebyla hodnověrně objasněna a zhodnocena příjmová i výdajová situace potenciálního dlužníka, kdy toto ze strany žalobce nebylo žádným způsobem řádně tvrzeno či doloženo. Právní předchůdce žalobce vycházel toliko z tvrzení žalované, aniž by si její tvrzení náležitě ověřit, fakticky si ověřil pouze příjem. Nezabýval se však celkovou majetkovou situací žalované.7. Žalovaná uhradila částku v celkové výši 32.700 Kč.8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.10. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalovaného doložil pouze kartu žádosti o úvěr s informacemi získaných od žalovaného ohledně jeho příjmu, pracovní smlouvy a výplatních pásek ze zaměstnání, kdy tyto však nebyly přiloženy, nebyly však řádně tvrzeny ani hodnoceny výdaje žalovaného či dalších členů jeho domácnosti, soudu také nebyly předloženy žádné doklady prokazující přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného ani doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ověření v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, ev. dalších registrech. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci.13. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruscho