12 C 191/2025-79 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 2. 2025 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 10.000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 10.000 Kč č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením.2. Pohledávku vyplývající ze smlouvy následně původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku postoupila na žalobce3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.4. Následně pak došlo k částečnému zpětvzetí žaloby v rozsahu provedeného zpětvzetí bylo řízení zastaveno.5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému bude poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Převod této částky na účet žalovaného byl soudu prokázán a doložen též výpisem z účtu.6. Soudu nebylo doloženo, že by původní věřitel prověřil dostatečně úvěruschopnost žalovaného, z tohoto důvodu pak došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a předmětem řízení pak zůstalo bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši 10.000 Kč.7. Soudu bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2024 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2024 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalobcem.8. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena řádně, je neplatná a na základě toho pak žalobce požaduje pouze bezdůvodné obohacení poskytnuté žalovanému.9. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl žalobě ve výši 10.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení z hodnoty předmětu řízení 10.000 Kč. Celkové náklady řízení představuje odměna za právní zastoupení za tři úkony právní pomoci z hodnoty předmětu řízení 10.000 Kč, tedy 1.500 Kč x 3 úkony + 21% DPH, dále pak náleží náhrada hotových výloh, a to za převzetí zastoupení dne 2. 7. 2024 ve výši 300 Kč + 21% DPH, za předžalobní upomínku a podání žaloby učiněné v r. 2025 pak činí režijní paušál 450 Kč x 2 úkony + 21% DPH, ve věci byl zaplacen soudní poplatek 1.000 Kč. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH činí 6.700 Kč, DPH 21% činí 1.197 Kč, celkové náklady řízení s vyčíslením DPH činí 7.897 Kč. Odměna za částečné zpětvzetí žaloby nebyla přiznána, podle soudu se nejedná o účelně vynaložený náklad řízení, kdy žaloba měla být podána natolik perfektně, že by nebylo potřeba částečného zpětvzetí žaloby.