23 C 62/2025-25 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhá vyklizení žalovaného z bytu žalobce č. , hodnota, v domě č.p. , hodnota, na adrese , adresa, ve , adresa, , neboť žalobce tento byt pronajal žalovanému dne , datum, na dobu určitou jednoho měsíce s možnosti automatického obnovení trvání nájmu o další měsíc v případě řádného placení nájemného a dalších souvisejících plateb. Žalovaný neuhradil nájemné za měsíc červenec, srpen a září , rok, , byl proto vyzván k vyklizení a předání bytu žalobci, neboť nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby. Žalovaný však byt užívá nadále, a to bez právního důvodu.2. Žalovaný se vyjádřil tak, že se zaměstnavatelem se dohodl na tom, že mu nájemné bude strhávat ze mzdy, až v září však zjistil, že platby neodcházely, neboť byl problém s IBAN číslem. Celá záležitost ho mrzí a urgentně jí řeší.3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, a k.ú. , adresa, vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem parc.č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. , hodnota, – rodinný dům. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou žalobce přenechal žalovanému do užívání byt č. , hodnota, ve druhém podlaží domu na , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou jednoho měsíce s automatickou obnovou, nejdéle však do , datum, . Podmínkou automatické obnovy nájmu bylo, že se nájemce nedostane do prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby související s nájmem. Výše nájemného byla sjednána na 72 Kč za m2. Z evidenčního listu nájemného platného od června , rok, vyplývá, že výše nájmu spolu se zálohami na služby související s užíváním bytu činila 9 322 Kč měsíčně. Z rozpisu závazků a pohledávek pro prostoru č. , hodnota, , , adresa, , vzal soud za prokázané, že žalobce eviduje dluh na nájmu za měsíce červenec, srpen a září , rok, . Z výzvy ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení a předání bytu č. , hodnota, na , adresa, ve , adresa, , neboť z důvodu nezaplacení nájmu zanikl nájemní vztah dne , datum, .4. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.5. Podle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu sjednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.6. Podle § 548 odst. 1 občanského zákoníku, vznik, změnu nebo zánik práva lze vázat na splnění podmínky. je-li zánik práva nebo povinnost vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní.7. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal.8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce přenechal žalovanému do užívání svůj byt. Nájem byl uzavřen na dobu určitou. Otázku možného obnovená nájmu po uplynutí sjednané doby trvání nájemního vztahu si účastníci upravili odchylně od ustanovení § 2285 občanského zákoníku (to má dispozitivní povahu viz spojení ″ujednají-li si strany něco jiného″) tak, že obnovení nájmu účastnicí navázali na splnění podmínky neexistence dluhu na nájemném a službách spojených s užíváním bytu. Dle názoru soudu jde o dostatečně určité smluvní ujednání, neboť je z něj zřejmé, že úmyslem stran bylo umožnit pokračovat nájemci v užívání bytu za stanovených podmínek – řádného placení nájemného, přičemž smluvní strany deklarovaly, kdy takto obnovovaný nájem má nejpozději skončit – uvedením konkrétního data. Vůle stran tak směřovala k uzavření nájmu na dobu určitou s tím, že byla stanovena konkrétní nejzazší doba trvání nájmu. Žalobce doložil, že eviduje dluh na nájmu a zálohách na služby spojené s užíváním bytu za dobu tří měsíců, což žalovaný nezpochybnil, neboť sám připustil, že platby nájemného nebyly pro chybu (nikoliv na straně žalobce) provedeny. Ze strany žalovaného tak nebyla splněna podmínka pro obnovení nájmu bytu a v důsledku nezaplacení nájemného za měsíc červenec , rok, (splatného dle smlouvy nejpozději do , datum, ), tak nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby jednoho měsíce dne , datum, . Užívá-li žalovaný přesto byt žalobce nadále, činí tak již bez právního důvodu, čímž zasahuje do vlastnického práva žalobce. Žalobce se tak v souladu s ustanovením § 1040 občanského zákoníku důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva podanou žalobou na vyklizení nemovité věci.9. K vyjádření žalovaného soud podotýká, že v případě, že by neplacení nájemného bylo důsledkem pochybení třetí strany, tedy nezaviněného jednání žalovaného, bylo by možno zvažovat, zda v takovém případě není výkon práva žalobce v rozporu se zásadami spravedlnosti. V řízení však vyšlo najevo, že žalovaný nájemné neplatil ani poté, co od pověřeného pracovníka žalobce v září tohoto roku zjistil, že nájemné nebylo placeno a dluh na nájemném narostl za měsíce říjen, listopad a prosinec , rok, . Navíc ze strany žalovaného jde o opakované prodlení s placením nájemného, když u zdejšího soudu již z tohoto důvodu byla jednou podána žaloba na vyklizení, řízení však bylo zastaveno poté, co se žalobce se žalovaným dohodl na uzavření nové nájemní smlouvy. Z provedené dokazování pak vyplývá, že žalovaný přesto zcela nevyrovnal dluh ani za předchozí období, neboť žalobce evidoval nedoplatek na vyúčtování a nedoplatek za navýšené nájemné. Za této situace se tak soud dále námitkami žalovaného nezabýval, neboť nejpozději měsícem říjnem tohoto roku jde neplacení nájemného plně k tíži žalovaného a pakliže by nájemní vztah nezanikl dříve proto, že žalovaný neplacení nájemného nezavinil, zanikl by nejpozději , datum, proto, že k 28. dni předchozího měsíce nebylo uhrazeno nájemné splatné na měsíc říjen. Ke dni rozhodování soudu o podané žalobě by tak byla žaloba přesto důvodná, neboť z důvodu zániku nájmu by žalovaný byt tak jako tak užíval bez právního důvodu.10. Soud proto podané žalobce v plném rozsahu vyhověl.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu) po 2 300 Kč za úkon, z paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč za úkon, ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 5 000 Kč a z 21 % DPH ve výši 1 732,50 Kč.