7 C 230/2025-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 34.790 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 24.000 Kč, poplatků ve výši 10.079,86 Kč a úroku 710,14 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně žalované částky od , datum, do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně uvedla, že dle smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 24.000 Kč na jeho bankovní účet v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 10.079,86 Kč a úrokem 710,14 Kč splatit do , datum, , jednalo se o spotřebitelský bezúčelový úvěr s úrokovou sazbou 36 % ročně, RPSN činila 6303,78 % a úvěr byl splatný do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, úvěr ve sjednané lhůtě nesplatil, na splacení úvěru nezaplatil ničeho. Žalovaný nadále dluží nesplacenou jistinu 24.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 10.079,86 Kč a pevný úrok 710,14 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 34.790 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, .2. K výzvě soudu žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného.3. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně zaplacení částky ve výši 24.000 Kč, ve zbývající části byla podána nedůvodně.5. Z písemné smlouvy o spotřebitelském bezúčelovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným, kdy žalovanému byl původním věřitelem poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 24.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr vrátit s poplatkem v částce 10.079,86 Kč a úrokem ve výši 710,14 Kč, žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku 34.790 Kč splatit do 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků, v daném případě do , datum, . Úroková sazba činila 36 % ročně, RPSN 6303,78 %.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo prokázáno, že účet, na který byla finanční částka poukázána je bankovním účtem žalovaného, který byl jediným disponentem bankovního účtu. Úvěrová částka byla na bankovní účet vyplacena ve výši 24.000 Kč dne , datum, .7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském úvěru ve výši 24.000 Kč, kdy uvedená částka byla vyplacena na bankovní účet žalovaného v den uzavření smlouvy. Ze znění smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal úvěrovou částku společně s poplatky a úroky splatit do 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků, žalovaný svoji povinnost řádně nesplnil, neuhradil ničeho.12. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno splnění zákonné povinnosti řádně zkoumat a vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného.13. Dle skutkových tvrzení žaloby, jejího doplnění a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně a důsledně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo hodnověrně prokázáno, že pro účely uzavření smlouvy byly zkoumány osobní, výdělkové a majetkové poměry žalovaného, pravidelné měsíční výdaje žalovaného, ev. plnění vyživovacích povinností a zákonných povinností. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin vyplývá, že žalovaný částku 24.000 Kč skutečně obdržel, žalovaný nezaplatil ničeho, proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku nesplacenou jistinu 24.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období prodlení žalovaného.14. Ve zbývající části ohledně poplatku a pevného úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci, žalobkyně byla úspěšná v 69 % uplatněného nároku, neúspěšná v 31 %, proto jí byla přiznána náhrada nákladů ve výši 38 % účelně vynaložených nákladů. Celkové náklady žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku 1.740 Kč, odměně advokáta dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 3 úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, zástupce žalobkyně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto mu přísluší i 21% DPH ze základu 2.400 Kč, částka 504 Kč. Žalobkyni byla na nákladech řízení přiznána částka 1.764,72 Kč (38 % z částky 4.644 Kč), náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.