7 C 233/2025-80 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 34.722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 26. 3. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 27,57 % ročně z částky 30.000 Kč od 26. 3. 2025 do 24. 6. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 30.000 Kč ode dne 25. 6. 2025 do zaplacení, smluvních pokut ve výši 1.497 Kč a 896 Kč, úroku 2.029 Kč, účelně vynaložených nákladů za upomínky 300 Kč a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , žalovaný smlouvu podepsal , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr 30.000 Kč, žalovanému na účet ve smlouvě byla poskytnuta platba ve výši 27.500 Kč, částka 2.500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru jako provize, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě splácet v 36 měsíčních splátkách po 1.234 Kč, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce ode dne , datum, podle splátkového kalendáře, žalovaný se zavázal splatit celkem částku 44.424 Kč, žalovaný před uzavřením smlouvy předložil žalobkyni doklady ke svým poměrům. Žalovaný řádně podmínky smlouvy neplnil, byl v prodlení s placením nejméně jedné splátky, o zaplacení byl žalobkyní upomínán, svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne , datum, , ke dni zesplatnění žalovaný dlužil jistinu 28.328 Kč a dlužné splátky 3.701 Kč, na umoření jistiny nebylo uhrazeno ničeho. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení poplatků za odeslání upomínky podle sazebníku za celkem , hodnota, upomínky po 100 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.497 Kč, což je smluvní pokuta ve výši 499 Kč za 3 neuhrazené měsíční splátky podle článku , hodnota, smlouvy o úvěru, smluvní pokutu ve výši 896 Kč, což je smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období od , datum, do , datum, . Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalobkyně ke zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti doložila čestné prohlášení žalovaného ze dne , datum, , ve kterém uvedl svůj příjem a výdaje, písemné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne , datum, , nájemní smlouvu ze dne , datum, s přílohami, čestné prohlášení žalovaného o placení nájemného 17.445 Kč měsíčně, výplatní lístky za období září a říjen , rok, a výpisy z bankovního účtu žalovaného prokazující příchozí úhrady na bankovní účet. Podle předloženého výsledku prověření byl žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet. Z předložených dokladů bylo prokázáno, že žalovaný měl průměrný příjem 48.000 Kč, byl svobodný a platil náklady na bydlení 17.445 Kč měsíčně v , adresa, , neměl jiné příjmy, neměl pravidelné platby na penzijní připojištění a z pojistných smluv, prohlásil, že nemá problémy se sázkami a byly zohledněny další běžné měsíční výdaje na úrovni životního minima. Žalovaný měl bankovní účet u , právnická osoba, , neměl vyživovací povinnost, měl adresu trvalého pobytu na adrese , adresa, , uváděl svoji doručovací adresu v , adresa, , kde také pracoval ve společnosti , právnická osoba3. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně je obchodní společností, která podniká v předmětu podnikání , předmět podnikání, , je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení a vázané spotřebitelské úvěry. Z písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, a záznamu vložení do systému ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 40,3 %, žalovaný se zavázal celkovou cenu úvěru ve výši 44.424 Kč splatit 36 měsíčními splátkami po 1.234 Kč, počínaje dnem , datum, , splátky měly být hrazeny na bankovní účet žalobkyně, vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce, poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, , v článku , hodnota, . bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v důsledku porušení povinností žalovaného, žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit, jestliže byl žalovaný v prodlení s nejméně jednou splátkou, byl písemně vyzván k zaplacení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů a bylo mu zasláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, v článku , hodnota, byly sjednány smluvní pokuty, v případě prodlení se zaplacením dohodnuté splátky byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné splátky, v případě zesplatnění úvěru smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč do okamžiku zesplatnění úvěru. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy bylo prokázáno, že za zaslání upomínky pro nesplacení splátek byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč, předpisem měsíčních splátek bylo prokázáno, že každá měsíční splátka zahrnovala částečně úhradu sjednaného smluvního úroku a jistiny. Písemnými upomínkami ze dne 26. 1. a 27. 2. 2025 byl žalovaný opakovaně vyzýván k zaplacení dlužných splátek úvěru. Z písemného zesplatnění úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 25. 3. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně v důsledku porušování smluvních podmínek, a to neplacení dohodnutých měsíčních splátek, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, včetně smluvní pokuty a upomínacích nákladů. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 30.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného ve výši 27.500 Kč a částka 2.500 Kč jako provize zprostředkovatele , jméno FO, .5. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Ze zprávy , právnická osoba, a výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo prokázáno, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , byl jedinou osobou s dispozičním právem k účtu, za období od , datum, do , datum, žalovaný podle výpisu opakovaně čerpal zápůjčky a úvěry od bankovních a nebankovních subjektů, peněžní prostředky z účtu poukazoval na úhrady splátek půjček a úvěrů, z účtu byly prováděny odchozí platby jako vklady na herní konto, žalovaný na bankovní účet měl příjem od svého tehdejšího zaměstnavatele a z čerpaných úvěrů a zápůjček, v měsíci prosinci , rok, byl příjem žalovaného na účtu 435.791 Kč a odchozí platby 452.935,41 Kč, žalovaný měl na konci zúčtovacího období záporný zůstatek, obdobný stav čerpání byl i v následujících dvou měsících, kdy z důvodu nedostatku disponibilního zůstatku nebyly prováděny trvalé příkazy.8. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V daném případě bylo řádně prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o bezúčelovém, spotřebitelském úvěru ve výši 30.000 Kč, kdy uvedená částka byla částečně vyplacena na bankovní účet žalovanému v den uzavření smlouvy a ve zbývající části jako provize na účet zprostředkov