7 C 264/2025-54 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 20.829 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13.288 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že původní věřitel společnost , právnická osoba, s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 8.700 Kč v platbách ode dne , datum, do , datum, bezhotovostně na jeho bankovní účet, k uzavřené smlouvě byly sjednány dodatky, na základě nich žalovaný čerpal celkem částku 14.700 Kč, na úhradu dluhu zaplatil dne , datum, částku 1.121 Kč a dne , datum, částku 1.677 Kč. Žalovaný dluží částku 20.829 Kč, což je nesplacená jistina 13.288 Kč a smluvní úrok 7.541 Kč splatných nejpozději , datum, . Původní věřitel řádně přezkoumal předložené doklady, žalovaný navštívil webové stránky , webové stránky, , podle své vlastní volby si zvolil výši úvěru a termín splatnosti, byl seznámen s veškerými poplatky a úroky, vyplnil registrační formulář, uvedla své osobní a kontaktní údaje, následně byl seznámen s obsahem smluvních ujednání, byl mu učiněn návrh na uzavření konkrétní smlouvy, který žalovaný akceptoval, původní věřitel odeslal žalovanému na jeho telefonní číslo verifikační SMS kód pro podpis, zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu žalovaný vyjádřil souhlas se smlouvou. Úvěrová částka byla vyplacena na bankovní účet žalovaného. Původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalovaného za využití informací z registru SOLUS, CNCB, CBCB, žalovaný poskytl údaje o svých příjmech a výdajích, byla provedena lustrace v CEE a ISIR, nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění dluhu žalovaného. Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni dne , datum, , postoupení pohledávky bylo řádně oznámeno a předžalobní upomínkou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. Žalobkyně uvedla, že v případě, kdy soud dospěl k závěru, že nárok z titulu uzavřené smlouvy není prokázaný, navrhuje posouzení nároku jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného s ohledem na vyplacené částky od původního věřitele.2. Žalovaný u jednání soudu uvedl, že poskytnutý úvěr nesplácel z důvodu ztráty zaměstnání, od , datum, znovu pracuje a je schopen dluh splatit v měsíčních splátkách po 500 Kč, potvrdil, že po podání žaloby nezaplatil na úhradu dluhu žádné platby. Žalovaný aktuálně pracuje u zaměstnavatele s měsíčním příjmem 25.000 Kč a na mzdu má vedeny 2 exekuce.3. Žalobkyně doplnila, že vyplacené částky byly poukázány na bankovní účet žalovaného u , právnická osoba, .4. Z písemného návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru , název, číslo , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. 1-6 bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný sjednali spotřebitelský úvěru ve výši 5.000 Kč, jednalo se o spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr s výpůjční sazbou 80 % ročně, sjednaný na dobu neurčitou byla sjednána možnost prodloužení splatnosti, ve smlouvě byl konkrétně uveden postup při uzavření smlouvy, úvěrová částka byla dodatky navýšena až na částku 12.600 Kč. Z výpisu z běžného účtu původního věřitele bylo prokázáno, že žalovaný z bankovního účtu č. , č. účtu, dne , datum, provedl verifikační platbu 0,01 Kč z bankovního účtu u , právnická osoba, , na tento bankovní účet mu byly v období od , datum, do , datum, původním věřitelem poukázány platby ve výši 14.700 Kč, žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 2.798 Kč.5. Na výzvu k prokázání zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyně soudu sdělila, že původní věřitel lustroval žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto bylo jeho žádosti o úvěr vyhověno.6. Z ověřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně s původním věřitelem uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby a bylo mu oznámeno postoupení pohledávky.7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila žádné důkazy.8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne , datum, , žalovanému byly úvěrové částky na jeho bankovní účet vyplacena v období od , datum, do , datum, ve výši částky 14.700 Kč.10. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy původní věřitel nepostupoval řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno alespoň základní přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s ohledem na jeho tehdejší osobní, výdělkové a majetkové poměry.14. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel, žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy o splnění zákonné povinnosti. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný neposkytl věřiteli před uzavřením smlouvy žádné doklady. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, revolvingový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, původní věřitelka neměla od žalovaného spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby mu předmětný úvěr poskytla. Předmětný úvěr byl poskytnut žalovanému jako spotřebiteli v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.15. Ve smyslu ustanovení § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalovaného vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru. Žalovanému byla poskytnuta úvěrová jistina 14.700 Kč, žalovaný na splátku úvěru zaplatil částku 2.798 Kč, soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení částky 11.902 Kč poskytnuté jistiny s úrokem z prodlení zákonné výši. Ve zbývající části ohledně zbývající části jistiny a smluvního úroku, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Soud přezkoumal aktuální možnosti a schopnosti žalovaného ke splacení dluhu. Žalovaný je od , datum, řádně zaměstnán s příjmem od zaměstnavatele na úrovni 25.000 Kč, na mzdu má vedeny dvě exekuce. Žalovaný je schopen dluh uhradit v měsíčních splátkách po 500 Kč, proto soud žalovanému poskytl výhodu splácet (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledků řízení byla ve věci úspěšná žalobkyně v 57 %, neúspěšná v 43 % uplatněného nároku, proto má právo na přiznání 14 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 2.334 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 834 Kč, odměna advokátky dle § 14b odst. 1