7 C 298/2025-42 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, ve znění doplnění se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 14.219 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12.000 Kč od 7. 5. 2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že původní věřitel společnost , právnická osoba, s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč a měl být splacen nejpozději , datum, . Žalovaný na zaplacení úvěru nesplatil ničeho, takže nadále dluží částku 14.219 Kč, což je nesplacená jistina 12.000 Kč a smluvní úrok 2.219 Kč. Původní věřitel řádně přezkoumal předložené doklady, žalovaný navštívil webové stránky , webové stránky, , podle své vlastní volby si zvolil výši úvěru a termín splatnosti, byl seznámen s veškerými poplatky a úroky, vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní a kontaktní údaje, následně byl seznámen s obsahem smluvních ujednání, byl mu učiněn návrh na uzavření konkrétní smlouvy, který žalovaný akceptoval, úvěrová částka byla vyplacena na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni dne , datum, , postoupení pohledávky bylo řádně oznámeno a předžalobní upomínkou ze , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu.2. Žalovaný se k doručenému návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledů provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze ohledně částky 12.000 Kč, ve zbývající části nebyla podána důvodně.3. Žalobkyně na výzvu soudu nedoložila žádné důkazy, kterými by prokázala zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného.4. Z písemného návrhu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný sjednali spotřebitelský úvěru ve výši 12.000 Kč, jednalo se o spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr s výpůjční sazbou 150 % ročně, splatný do 30 dnů od poskytnutí, byla sjednána možnost prodloužení splatnosti, ve smlouvě byl konkrétně uveden postup při uzavření smlouvy. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele z , datum, bylo prokázáno, že původním věřitelem byla poukázána platba ve výši 12.000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Ze zprávy , právnická osoba, . bylo prokázáno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný, výpisem z účtu za měsíc , datum, bylo prokázáno, že původní věřitel zaplatil žalovanému dne , datum, na jeho účet částku 12.000 Kč s poznámkou „, název, “.5. Na výzvu k prokázání zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyně soudu sdělila, že původní věřitel lustroval žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto bylo jeho žádosti o úvěr vyhověno.6. Z ověřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, a seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně s původním věřitelem uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne , datum, byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.7. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne , datum, , žalovanému byla úvěrová částka na jeho bankovní účet vyplacena dne , datum, ve výši částky 12.000 Kč.9. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soudu nebyly předloženy žádné důkazy, kterými by bylo prokázáno alespoň základní přezkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s ohledem na jeho tehdejší osobní, výdělkové a majetkové poměry.13. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel, žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy o splnění zákonné povinnosti. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný neposkytl věřiteli před uzavřením smlouvy žádné doklady. Poskytovaný spotřebitelský úvěr byl bezúčelový, nezajištěný, tedy vysoce rizikový, původní věřitelka neměla od žalovaného spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace k tomu, aby mu předmětný úvěr poskytla. Předmětný úvěr byl poskytnut žalovanému jako spotřebiteli v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.14. Ve smyslu ustanovení § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalovaného vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru. Žalovanému byla poskytnuta úvěrová jistina 12.000 Kč, žalovaný na splátku úvěru nezaplatil ničeho, soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení částky 12.000 Kč poskytnuté jistiny s úrokem z prodlení zákonné výši. Ve zbývající části ohledně žalovaných úroků byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 o. s. ř., podle výsledků řízení byla ve věci úspěšná žalobkyně v 84 %, neúspěšná v 16 % uplatněného nároku, proto má právo na přiznání 68 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 2.500 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč, odměna advokátky dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokátky dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 100 Kč. Podle výsledku řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.700 Kč k rukám právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).