6 C 146/2018-168 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 15. 10. 2018, která byla doplněna podáním ze dne 9. 10. 2019 a dne 14. 11. 2019, domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč v souvislosti s operací provedenou dne 27. 9. 2016, která jí byla provedena v rozporu s písemným informovaným souhlasem, a dále z důvodu prodlení s provedením operační revize. V doplnění ze dne 9. 10. 2019 žalobkyně upřesnila, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy v podobě ztížení společenského uplatnění ve výši 788 075 Kč a ve zbytku žalované částky se domáhá náhrady bolestného. Uvedla, že byla přijata do zdravotnického zařízení žalované dne 26. 9. 2016 a téhož dne udělila výslovný souhlas s provedením roboticky asistované sleeve gastrektomie pomocí systému da Vinci. Dne 27. 9. 2016 podstoupila operační zákrok, který byl proveden laparoskopicky. Žalobkyně přitom velmi dlouho zvažovala, zda se operaci žaludku vůbec podrobí, a jiný než roboticky vedený zákrok by nepodstoupila, a to mimo jiné s ohledem na nesporné výhody robotické chirurgie, jež jí byly prezentovány žalovanou, s nimiž se může také široká veřejnost seznámit na webových stránkách žalované. Dne 29. 9. 2016 byla u žalobkyně zaznamenána hypotenze a bolest břicha, následně též elevace markerů zánětu a peritoneální dráždění a při operační revizi indikované navíc s výraznou prodlevou od zjištění prvních potíží žalobkyně v podobě neměřitelného krevního tlaku byla zjištěna komplikace provedeného laparoskopického výkonu v podobě úniku žaludečního obsahu z žaludečního pahýlu. Následovala série dalších operačních zákrok vynucených septických stavem žalobkyně, hnisavou peritonitidou a multiorgánovým selháním. Výsledkem provedení laparoskopické sleeve gastrektomie byla nejen více než tříměsíční hospitalizace žalobkyně a bezprostřední ohrožení jejího života, ale též rozvoj oboustranné absolutní hluchoty po ototoxické léčbě pooperačních komplikací, na jejímž základě jí byl přiznán invalidní důchod III. stupně. Provedením jiného operačního zákroku, k němuž žalobkyně neudělila informovaný souhlas, tak došlo mimo jiné k závažnému ztížení jejího uplatnění ve společnosti. Za přiměřenou a spravedlivou náhradu plně vyvažující ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy považuje žalobkyně částku 1 000 000 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě tuto částku žalobkyni neuhradila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána písemnou výzvou ze dne 1. 10. 2018, která byla žalované doručena dne 4. 10. 2018. 2. Žalovaná se vyjádřila tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Tvrzení žalobkyně, že provedení sleeve gastrektomie formou robotického systému da Vinci„ je v současné době nejmodernější a nejsofistikovanější chirurgickou miniinvazivní metodou používanou v případech, kdy nelze takový výkon zajistit laparoskopicky“, označila za zavádějící a mimo realitu. Nejedná se o jiný typ operace, ale o operaci laparoskopického typu, pouze s tím rozdílem, že po část operačního výkonu neoperuje operačními nástroji lékař, ale operuje robotický systém řízený lékařem. Rozdíl je pouze v úvodní fázi, kdy se žaludek před vlastním zmenšením uvolňuje od okolních tkání robotickými nástroji. Navíc robotický systém se u žalované používal pouze přechodně a v době, kdy došlo k předmětnému operačnímu zákroku, se již pro sleeve gastrektomii nepoužíval. Podle žalované je nutné interpretovat souhlas žalobkyně se zdravotnickým výkonem tak, že žalobkyně požádala o provedení sleeve gastrektomie. Žalovaná důrazně popřela, že by při robotické operaci docházelo k menší traumatizaci tkání nebo menší četnosti komplikací. V tomto směru jsou oba způsoby naprosto identické. Žalobkyni bylo toto před operací podrobně a srozumitelně vysvětleno. Pouze administrativním nedopatřením podepsala nesprávný formulář tzv. informovaného souhlasu. Žalovaná rovněž odmítla, že by popisované komplikace byly výsledkem laparoskopického výkonu. Vzhledem k typickým klinickým projevům byla dne 29. 9. 2016 indikována k laparoskopické revizi dutiny břišní pro podezření na žaludeční netěsnost (žaludeční leak), která se při vlastní revizi také potvrdila. U žalobkyně následně došlo k řetězení dalších komplikací, vyvinula se u ní těžká pneumonie s nutností podpory dýchání kyslíkem, byla limitována i po kardiální stránce. Jedná se o typické stavy bariatrických pacientů, kteří jsou všichni potenciálně rizikoví, protože jejich nadváha je limitující, a pokud dojde ke komplikacím, pak se standardně tyto limity projeví a komplikace má horší průběh, než u standardních pacientů. Později se u žalobkyně projevily známky srdeční slabosti, se kterou byla léčena již před operací. Vzhledem k zátěži organismu proběhl i infarkt myokardu, který celou záležitost dále komplikoval. Žalobkyně se tak nacházela po několik dní v přímém ohrožení života. Stav žalobkyně se žalované podařilo postupně stabilizovat a do domácího léčení byla propuštěna dne 2. 1. 2017. Zda a v jakém rozsahu souvisí zmíněná hluchota žalobkyně s podávanými antibiotiky, není podle žalované nijak prokazatelné. V daném případě tedy žalovaná popírá, že by žalobkyni neinformovala o způsobu provedení operace laparoskopickou formou a o rizicích s ní spojených s tím, že žalobkyně po řádném vysvětlení a poučení s operací – sleeve gastrektomií – souhlasila, byť v písemné formě toliko s její robotickou formou. Podle žalované bylo poučení žalobkyně o zákroku, jeho alternativách a rizicích podáno dostatečně podrobně a pro laika srozumitelně. Podle žalované nadto není dána příčinná souvislost mezi pooperačními komplikacemi žalobkyně a způsobem provedení zákroku. 3. V replice k vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že text, o němž žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že je zavádějící a mimo realitu, do žaloby převzala takřka slovo od slova z webových stránek žalované. Nesouhlasila ani s interpretací žalované, že dala souhlas s provedením laparoskopické sleeve gastrektomie. Žalobkyně vyhledala zdravotnické zařízení žalované vzdálené od jejího bydliště cca 235 km (kde se jako v jednom ze dvou zařízení v ČR provádí právě robotické výkony), ne jakékoliv jiné zdravotnické zařízení v dosahu jejího bydliště (např. 35 km vzdálenou nemocnici v [obec] či některé z renomovaných zdravotnických zařízení v [obec]). Poukázala rovněž na text ambulantní zprávy lékaře Oblastní nemocnice [právnická osoba], který robotický výkon indikoval. K námitce žalované, že není dána příčinná souvislost mezi komplikacemi zákroku a žalobkyni provedeným zákrokem, žalobkyně uvedla, že jiný než roboticky asistovaný zákrok by v žádném případě nepodstoupila. Pokud by operační zákrok nebyl proveden, nedošlo by k jeho komplikacím, bezprostřednímu ohrožení života žalobkyně a devastaci jejího života. Žalobkyně velmi dlouho zvažovala, zda se operaci žaludku vůbec podrobí a žalovanou prezentované výhody robotické chirurgie byly právě oním důvodem, proč se žalobkyně roboticky asistovaný zákrok nakonec rozhodla podstoupit. Pokud se týká obsahu písemného informovaného souhlasu, pak žalobkyně dále doplnila, že nebyla poučena ani o riziku„ selhání staplerové linie“, které bylo na počátku kaskády všech komplikací, ani o riziku jiných komplikací, k nimž u ní došlo, a to navzdory tomu, že podle vyjádření žalované jde v případě bariatrických pacientů o časté komplikace. Pokud by žalobkyně byla seznámena s tím, že v jejím případě je sleeve gastrektomie jako taková spojena s možným rizikem selhání staplerové linie a dalších komplikací, pak by sleeve gastrektomii nepodstoupila v žádné formě, a to ani roboticky asistovanou. Na závažnosti a rozsahu komplikací podle žalobkyně participovala významnou měrou nečinnost personálu žalované dne 29. 9. 2016, což dokládá znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení]. 4. Ve vyjádření ze dne 22. 10. 2019 pak žalovaná zopakovala, že operace provedená za pomoci robotického systému da Vinci je operací laparoskopického typu a jediný rozdíl tkví v tom, že (a to pouze po část operačního výkonu) nástroji neoperuje přímo lékař, ale počítač (robotický systém) řízený lékařem. Uvolnění žaludku od okolních tkání se může provádět robotickými nástroji, vlastní resekce žaludku se však vždy provádí laparoskopicky (robotický systém je odpojen). Dále odmítla tvrzení žalobkyně, že v důsledku provedení operace bez robotické asistence (namísto s robotickou asistencí) došlo k devastaci zdraví žalobkyně. Podle žalované věděla žalobkyně o tom, že bude operována laparoskopicky. Uvedené žalovaná dovozuje z toho, že operace není prováděna v krátkém časovém úseku po přijetí pacienta k zákroku, ale zásadně až druhý den a pacient má tak možnost zeptat se ošetřujícího lékaře na všechny podrobnosti, které ho zajímají nebo které potřebuje blíže vysvětlit. Podle žalované nelze dovozovat, že by provedení části operačního výkonu za asistence robotického systému eliminovalo následné komplikace žalobkyně nebo alespoň zmírnilo, a opakovaně popřela, že byl žalobkyni proveden jiný zákrok, než ke kterému udělila svůj souhlas. Pokud žalobkyně uvádí, že nebyla konkrétně p