6 C 163/2022-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uskutečnil jízdu veřejnou hromadnou dopravou, provozovanou žalobkyní, bez platného jízdního dokladu, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než stanoví platný Tarif [městské] integrované dopravy, a to dne 20. 3. 2022. Uvedené skutečnosti vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 15628541. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Splatnost přirážky k jízdnému nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na její zaplacení uplatněno. Žalovaný se výše popsaným jednáním dopustil porušení přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek [městské] integrované dopravy. Žalovanému proto vznikla dne 20. 3. 2022 povinnost uhradit žalobkyni vedle dlužného jízdného také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však dlužnou částku přes výzvu ze dne 18. 5. 2022 žalobkyni neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě doloženého zápisu o provedené přepravní kontrole č. 15628541 ze dne 20. 3. 2022, Smluvních přepravních podmínek [městské] integrované dopravy, Tarifu [městské] integrované dopravy, informace pro cestující a předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 5. 2022, včetně potvrzení o jejím odeslání prostřednictvím hybridní pošty. Soud má za prokázané, že žalobkyně uskutečnila přepravu žalovaného, žalovaný však využil služeb žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů při provedené přepravní kontrole sepsala shora uvedený zápis o provedené přepravní kontrole, přičemž osobní údaje žalovaného byly pověřenou osobou zjištěny z předloženého občanského průkazu. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], jako dopravcem, a žalovaným, jako cestujícím, byla platně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek [městské] integrované dopravy a Tarifu [městské] integrované dopravy, a to v souladu s ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 266/1994 Sb.), upravujícím povinnosti cestujícího v souvislosti s přepravou drážním vozidlem (tj. mj. tramvaj či metro); dále z ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., týkajícího se výše přirážky; ust. § 7 a § 15 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, které upřesňují povinnosti cestujícího a následky jejich porušení, a ust. § 49 uvedené vyhlášky, které se týká smluvních přepravních podmínek dopravce. Totožnost žalovaného byla při přepravní kontrole zjištěna z jím předloženého dokladu totožnosti. Jelikož žalovaný dlužné jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, dostal se následujícího dne do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. o. z., a proto je povinen zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny také úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, a to včetně žalovaných úroků z prodlení, když dnem následujícím po 20. 3. 2022 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 1 530 Kč. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 6. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náhradě hotových výdajů na výše uvedené úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále náhradě DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč, přiznané žalobkyni v souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.