6 C 200/2020-85 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] (ve znění upřesnění petitu ze dne [datum]) domáhala vůči žalovaným určení, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi 3. žalovaným jako prodávajícím a 1. žalovaným a 2. žalovanou jako kupujícími byla rozvázána na základě rozvazovací podmínky a dále určení, že 3. žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. [anonymizováno] k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobkyně uvedla, že aktuálně jsou 1. žalovaný a 2. žalovaná v katastru nemovitostí na příslušném listu vlastnictví zapsáni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí se spoluvlastnickým podílem o velkosti id. [anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Podle žalobkyně nebylo při uzavření této kupní smlouvy respektováno předkupní právo vzniklé v roce [rok] v ústní formě mezi žalobkyní a 3. žalovaným, kteří byli tehdy podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Žalobkyně dále tvrdila, že 1. žalovaný a 2. žalovaná byli o existenci předkupního práva informováni. Žalobkyně se s odkazem na ust. § 2145 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) domáhá v tomto řízení určení, že kupní smlouva ze dne [datum] byla rozvázána na základě rozvazovací podmínky, neboť 3. žalovaný jako prodávající nevyzval žalobkyni k možnosti využít předkupního práva a žalobkyně svoje předkupní právo uplatnila. 2. Žalovaní 1) a 2) nárok uplatněný žalobkyní neuznali. Uvedli, že zde není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalobkyně podala žalobu na určení, ačkoliv správně se měla z důvodu porušení závazkového předkupního práva domáhat po 3. žalovaném náhrady škody vzniklé porušením smluvní povinnosti. Dále namítli, že žalobkyní tvrzené předkupní právo jako právo obligační, pokud vůbec bylo platně zřízeno, vzniklo již v roce [rok], tj. za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. je proto dle žalovaných 1) a 2) nutné daný právní vztah posuzovat podle právních předpisů platných v době údajného vzniku tohoto závazku, tj. konkrétně podle ust. § 603 obč. zák. V této souvislosti žalovaní 1) a 2) odkázali na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dle kterého osoba oprávněná z předkupního práva může vůči zavázané osobě uplatňovat nárok na náhradu škody za podmínek ust. § 420 obč. zák. Vzhledem k pouhé závazkové (osobní) povaze předkupního práva se však oprávněná osoba nemůže na nabyvateli zcizené věci s úspěchem domáhat toho, aby ji nabyvatel koupenou věc nabídl ke koupi (srov. Komentář k občanskému zákoníku, [příjmení], [anonymizováno] a kol., 5. vydání, 1999, str. 648 a dále Právní rozhledy [číslo], str. [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno] – [anonymizováno] předkupním právem). Dále žalovaní 1) a 2) odkázali též na usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. S odkazem na výše uvedené proto žalovaní 1) a 2) navrhli, aby soud žalobu z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení zamítl. Dále pro případ, že by soud v dané věci zkoumal skutkový stav věci, se žalovaní 1) a 2) vyjádřili tak, že byli v dobré víře, že kupují spoluvlastnický podíl prostý jakýchkoliv právních vad a že o existenci předkupního práva jakožto práva obligačního, které dle tvrzení žalobkyně údajně mělo vzniknout v ústní podobě v roce [rok], nevěděli ani nemohli vědět. S poukazem na výše citované usnesení Vrchního soudu v Praze pak uvedli, že koupěchtivý nabývá platně vlastnické právo bez ohledu na to, zda o existenci závazkového předkupního práva věděl či nikoliv. Z toho důvodu dle názoru žalovaných 1) a 2) nelze v daném případě dovozovat, že smlouva kupní ze dne [datum] byla uzavřena s rozvazovací podmínkou v případě uplatnění předkupního práva, a návrh žalobkyně při odhlédnutí od naprosté absence právního zájmu na požadovaném určení postrádá i opodstatněnost věcnou. 3. Žalovaný 3) se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatňovaný žalobou rovněž neuznává, protože v den podpisu kupní smlouvy ze dne [datum] nebyl vázán žádným předkupním právem. 4. U jednání konaného dne [datum] žalobkyně doplnila svoje tvrzení k otázce naléhavého právního zájmu tak, že došlo k porušení předkupního práva žalobkyně a jejím cílem je navrátit předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech do vlastnictví 3. žalovaného, aby předkupní právo bylo nadále zachováno. Touto situací bude zajištěno, že nemovitosti zůstanou v rodinném vlastnictví. Jako další důvod pak uvedla, že není irelevantní, s kým podílové spoluvlastnictví sdílí, tedy s kým se musí dohodnout na všech nezbytných věcech týkajících se nemovitostí. I z toho důvodu má tedy právní zájem na tom, kdo by měl být po právu vlastníkem předmětných spoluvlastnických podílů. 5. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že vyčíslení náhrady škody nemůže reflektovat hlavní důvody, pro které žalobkyně podala žalobu, kdy primárním cílem žalobkyně není finanční zisk z náhrady škody, ale zachování jejích práv. Podle žalobkyně tedy není možné její nárok vyplývající z porušeného předkupního práva zamítnout s odkazem na nárok na náhradu škody, když tento nárok je spíše teoretický. Dále k možnosti sjednání předkupního práva jako práva věcného žalobkyně uvedla, že je plným právem účastníků právního vztahu sami rozhodnout o formě, jakou dohodu uzavřou, a forma takové dohody nemůže žádným způsobem snižovat obsah dohodnutého předkupního práva. Za situace, kdy bude před soudem prokázáno, že předkupní právo bylo sjednáno a všichni žalovaní o něm věděli, považuje žalobkyně z uvedených důvodů předmětnou kupní smlouvu za absolutně neplatnou podle ust. § 39 obč. zák. 6. Žalovaní 1) a 2) k návrhu na připuštění změny žaloby, obsaženému ve vyjádření žalobkyně ze dne [datum], dále podali vyjádření datované dnem [datum], které soudu došlo dne [datum]. V něm mimo jiné uvedli, že první nárok uplatněný žalobkyní by měl být posouzen jako předběžná otázka k souběžně uplatněnému nároku na určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu. Tato skutečnost má význam pro posouzení otázky existence naléhavého právního zájmu, který podle 1. žalovaného a 2. žalované z tohoto důvodu není dán. Ve zbytku se žalovaní 1) a 2) vyjádřili k žalobkyní navržené změně žaloby. 7. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto tak, že změna žaloby navržená žalobkyní v podání ze dne [datum] se podle § 95 odst. 2 o. s. ř. nepřipouští, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Za situace, kdy o podané žalobě bylo možné rozhodnout již na prvním jednání a toto jednání bylo odročeno na základě žádosti právního zástupce žalobkyně za účelem opravy petitu, pak připuštění navržené změny žaloby by bylo nehospodárné, a to zvláště za situace, kdy pro navržený„ alternativní petit“ nebyla žalobkyní přednesena skutková tvrzení, a v dalším průběhu řízení by bylo nezbytné poskytnout jí poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. V důsledku toho by nepochybně došlo ke zbytečnému prodloužení tohoto řízení, když ostatně žalobkyni nic nebrání v tom, aby k soudu podala nový návrh. 8. Mezi účastníky bylo nesporné, že kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k převodu spoluvlastnického podílu 3. žalovaného na 1. žalovaného a 2. žalovanou. Podle aktuálního stavu evidence v katastru nemovitostí jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí ve vztahu k spoluvlastnickému podílu o velikosti id. [anonymizováno] žalobkyně a rovněž ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. [anonymizováno] žalovaní 1) a 2), přičemž tento spoluvlastnický podíl náleží do jejich společného jmění manželů. 9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 10. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 11. Podle § 603 odst. 1 obč. zák. předkupní právo ukládá povinnost pouze tomu, kdo slíbil věc nabídnout ke koupi. 12. Podle § 603 odst. 2 obč. zák. předkupní právo lze dohodnout i jako věcné právo, které působí i vůči nástupcům kupujícího. Smlouva se musí uzavřít písemně a předkupní právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí. Nekoupil-li prodávající věc nabídnutou kupujícím, zůstává mu zachováno předkupní právo i vůči jeho právnímu nástupci. 13. Podle § 603 odst. 3 obč. zák. bylo-li předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, anebo m