6 C 283/2021-32 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 572 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uskutečnil jízdu veřejnou hromadnou dopravou, a při provozovanou žalobkyní, a při provedené přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Uvedené skutečnosti vyplývají ze zápisů o provedené přepravní kontrole č. 15509913, č. 15498894 a č. 15511014. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Splatnost přirážky k jízdnému nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na její zaplacení uplatněno. Žalovaný se výše popsaným jednáním dopustil porušení přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek [název] integrované dopravy. Žalovanému proto vznikla vedle povinnosti uhradit jízdné ve výši stanovené platným tarifem [název] integrované dopravy i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to za každou jednotlivou jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaný však dlužnou částku přes výzvu žalobkyně ze dne 19. 7. 2021 neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě doložených zápisů č. 15509913 ze dne 16. 5. 2021, č. 15498894 ze dne 21. 5. 2021 a č. 15511014 ze dne 21. 5. 2021, smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy, tarifu [název] integrované dopravy, informace pro cestující a předžalobní výzvy k plnění ze dne 19. 7. 2021, včetně potvrzení o jejím odeslání prostřednictvím hybridní pošty. Soud má za prokázané, že žalobkyně uskutečnila přepravu žalovaného, žalovaný však využil služeb žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů při provedené přepravní kontrole sepsala shora uvedené zápisy o provedené přepravní kontrole, přičemž osobní údaje žalovaného byly pověřenou osobou zjištěny z předloženého dokladu totožnosti. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována tři slova] [obec], akciovou společností, jako dopravcem, a žalovaným, jako cestujícím, byla platně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému vyplývá ze smluvních přepravních podmínek [název] integrované dopravy a tarifu [název] integrované dopravy, a to v souladu s ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 266/1994 Sb.), upravujícím povinnosti cestujícího v souvislosti s přepravou drážním vozidlem (tj. mj. tramvaj či metro); dále z ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., týkajícího se výše přirážky; v souladu s ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“), upravujícím povinnosti cestujícího v souvislosti s přepravou veřejnou linkovou dopravou (tj. mj. autobus – srov. § 2 zákona o silniční dopravě); ust. § 7 a § 15 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, které upřesňují povinnosti cestujícího a následky jejich porušení, a ust. § 49 uvedené vyhlášky, které se týká smluvních přepravních podmínek dopravce. Jelikož žalovaný dlužné jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. o. z., a proto je povinen zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny také úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 6. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náhradě hotových výdajů na výše uvedené úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále náhradě DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč, přiznané žalobkyni v souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.