11 C 21/2023-32 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34 850 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o úvěru ze dne [datum] a [datum] a uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Žalovaná obdržela dne [datum] částku 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Příslušenství představoval úrok vyčíslený na částku 3 000 Kč, poplatek za administrativní činnost v částce 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 6 000 Kč. Na svůj dluh však žalovaná zaplatila toliko 7 850 Kč. Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni a ta je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně se kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 14 850 Kč domáhala též obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení od [datum] (den následující po ukončení smlouvy) do jejího zaplacení (přičemž tyto úroky částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky). Žalovaná obdržela dne [datum] částku 20 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Příslušenství představoval úrok vyčíslený na částku 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost v částce 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 8 000 Kč. Na svůj dluh však žalovaná zaplatila toliko 7 700 Kč. Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni a ta je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně se kromě nesplacené jistiny úvěru v 20 000 Kč domáhala též obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení od [datum] (den následující po ukončení smlouvy) do jejího zaplacení (přičemž tyto úroky částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky). 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč, když tuto částku měla splácet v týdenních splátkách po 450 Kč společně s úroky a poplatky v souhrnné výši 12 000 Kč, částka byla žalované předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty soud zjistil, že prověření úvěruschopnosti žalované lze považovat za dostatečné. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalované ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu řádně vyzvána. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku celkem částku 7 850 Kč. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, když tuto částku měla splácet v týdenních splátkách po 600 Kč společně s úroky a poplatky v souhrnné výši 16 000 Kč, částka byla žalované předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty soud zjistil, že prověření úvěruschopnosti žalované lze považovat za dostatečné. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalované ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu řádně vyzvána. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku celkem částku 7 700 Kč. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalované, kdy žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku 15 000 Kč a 20 000 Kč spolu s úroky, administrativními poplatky a poplatky za hotovostní režim splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč a 600 Kč. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých týdenních splátek se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením celých dosud nesplacených dluhů. Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno celkem 7 850 Kč, respektive 7 700 Kč. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem a žalovaná na dluhy dále nic nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. 9. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) ve výši 15 000 Kč. Ujednání o„ poplatcích“ v souhrnné výši 12 000 Kč, tj. 80 % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady a soud se proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy, jelikož se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši 80 % jistiny za rok je zcela nemravné. Soud tedy musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry, rovněž znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny za dobu trvání úvěrového vztahu (60 týdnů). Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci). 10. Jelikož žalovaná obdržela na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku 15 000 Kč, je povinna ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „ poplatky“ ve výši 30 % jistiny, tj. 4 500 Kč. Zaplatila-li žalovaná celkem 7 850 Kč, po započtení na celou výši platných poplatků zbývá na jistině uhradit částku 11 650 Kč, proto soud žalobě co do částky 11 650 Kč s příslušenstvím vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 650 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná se dostala do prodlení s placením svého dluhu. Pokud jde o příslušenství, žalovaná se zavázala po splatnosti dále platit úrok 25,35 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku). Soud jí proto uložil i povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství z přiznané částky od těch dní, od nichž žalobkyně příslušenství (byť částečně kapitalizované) žádala. 11. Žaloba však musela být zamítnuta v části 3 200 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, neboť v této míře byl nárok žalobkyně pro rozpor sjednaných poplatků s dobrými mravy neopodstatněný. 12. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) ve výši 20 000 Kč. Ujednání o„ poplatcích“ v souhrnné výši 16 000 Kč, tj. 80 % jistiny, je rovněž zcela nepřiměřené, jak soud dovodil v odstavci 9 tohoto odůvodnění. Soud proto obdobným způsobem podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikoval neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran. 13. Jelikož žalovaná obdržela na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku 20 000 Kč, je povinna ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „ poplatky“ ve výši 30 % jistiny, tj. 6 000 Kč. Zaplatila-li žalovaná celkem 7 700 Kč, po započtení na celou výši platných poplatků zbý