11 C 261/2023-41 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 200 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] o výměře [výměra], nacházející se ve [anonymizováno] nadzemní podlaží stavby [adresa], na adrese [adresa]. Žalovaný však nehradil sjednané částky řádně a včas, když žalobkyni dluží podnájemné za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši 33 000 Kč a dále plnění spojená s užíváním bytu za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] v celkové výši 1 200 Kč. Žalobkyně je řádným nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení se sjednanými úhradami, vznikl žalobkyni též nárok na náhradu zákonného úroku z prodlení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani v návaznosti na zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (účastníci se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) nevyjádřili). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovaným jako podnájemcem soud zjistil, že předmětem podnájmu je bytový prostor [číslo] o výměře [výměra], nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží spolu se [anonymizována dvě slova] [číslo] nacházející se v [anonymizováno] nadzemní podlaží domu na adrese [ulice] v [obec]. Dle čl. II. odst. 1 byla smlouva uzavřena na dobu určitou v trvání [anonymizována dvě slova] ode dne jejího podpisu. V čl. IV odst. 1 a 2 smluvní strany sjednaly úplatu za podnájem ve výši [částka] měsíčně se splatností vždy do 25. předchozího měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Dále se podnájemce zavázal k úhradě plnění spojených s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně, tato částka byla stanovena jako pevná. Předmět nájmu je zakreslen v situačním plánku (příloha [číslo] [číslo]), který je nedílnou součástí smlouvy. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem. Jejím předmětem je pozemek parc. [číslo] ležící v k.ú. [obec], zapsaný na [list vlastnictví], jehož součástí je stavba bytového domu (v době uzavření smlouvy nebyla stavba zapsána v katastru nemovitostí ani nebyla zkolaudována). Dle čl. II. byla smlouva sjednána na dobu neurčitou. V čl. III. je obsažen souhlas pronajímatele s tím, že nájemce přenechá věc do užívání třetí osobě. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně souvisejícího podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně je na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemcem bytu [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží bytového domu [adresa] včetně [anonymizována dvě slova] [číslo] nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu. Pronajímatel souhlasil s tím, že žalobkyně jako nájemce může dát byt do podnájmu. Žalobkyně přenechala žalovanému předmětný byt včetně [anonymizována dvě slova] do podnájmu na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum], žalovaný se zavázal platit podnájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně a úhradu za plnění spojené s užíváním bytu ve výši 600 Kč měsíčně. Žalovaný však svůj závazek nehradil řádně a včas, když žalobkyni neuhradil podnájemné za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a úhradu za plnění spojenou s užíváním bytu za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. <i>7. Podle § 2275 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.</i> <i>8. Podle § 2217 o. z. odst. 1 nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.</i> <i>9. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.</i> <i>10. Podle § [číslo] odst. 1 strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.</i> 11. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o podnájmu podle § 2275 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající pro něj ze smlouvy o podnájmu, neboť neplatil řádně a včas sjednané nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu, přičemž dluží žalobkyni částku v celkové výši 34 200 Kč (sestávající se z nájemného za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši 33 000 Kč a plateb za služby spojené s užíváním bytu za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] v celkové výši [částka]). Vedle žalované jistiny vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po splatnosti částky podnájemného se žalovaný dostal do prodlení s jejím zaplacením. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému v částce 11 874 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 710 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 10 164 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 7 500 Kč dle § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 900 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 1 764 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 13. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.