11 C 72/2023-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 998 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že ji vznikla škoda v celkové výši 23 648 Kč, neboť žalovaný svým jednáním způsobil újmu na zdraví policisty pprap. [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“) v trvání od [datum] do [datum], kdy zavdal příčinu vzniku dluhu na straně žalobce v podobě jeho povinnosti vyplácet tomuto policistovi po dobu pracovní neschopnosti služební příjem, a to spolu s náhradou za ztrátu na služebním příjmu a bolestném. Konkrétně bylo poškozenému žalobcem vyplacen služební příjem po dobu pracovní neschopnosti ve výši 9 428 Kč, náhrada za ztrátu na služebním příjmu ve výši 70 Kč, náhrada za bolest ve výši 13 750 Kč a 400 Kč coby náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do [datum], avšak do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Dále dne [datum] přibližně v čase od 2.20 hodin do 4.09 hodin provedla žalobkyně převoz žalovaného z [obec] k odbornému lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu, jelikož žalovaný napadal spoluobčana a přítomného policistu, jevil známky ebriety II. stupně, přičemž dechová zkouška nemohla být pro nespolupráci a jeho agresivní chování provedena. Dle lékařského záznamu byl žalovaný pod vlivem alkoholu. Při převozu za asistence dvou policistů bylo služebním vozidlem najeto celkem 44 km. Náklady za převoz byly vyúčtovány ve výši 350 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do [datum], avšak do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Z úředního záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] v 0:06 hodin byla hlídka OOP [obec] ve složení z pprap. [jméno] [příjmení] a pprap. ing. [jméno] [příjmení] vyslána k prodejně [příjmení] ve [obec], kde mělo docházet k fyzickému napadání mezi několika lidmi, na místě byl ztotožněn mj. žalovaný, který se přes hlídku snažil dostat k panu [jméno] [jméno], který mu předtím nadával, jeho pokus byl marný, začal policisty napadat a poškozený pprap. [příjmení] utržil ránu do levé strany obličeje, čímž mu spadly dioptrické brýle, poté žalovaný chytl poškozeného kolem krku a natlačil ho na služební vůz přivolané městské policie, kam poškozený hlavou narazil, následně poškozený dostal 2 rány kolenem do zad, poté byl žalovaný zpacifikován, poškozený po ukončení směny z důvodu stupňující se bolesti v oblasti krční páteře a beder navštívil [nemocnice] sv. [obec] ve [obec]. Z lékařské zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že poškozený byl omezen na hybnosti páteře, byla mu předepsána analgetika při bolesti, nařízen klidový režim a uložena povinnost nosit krční límec, další kontrola byla nařízeno po uplynutí jednoho týdne. Z úředního záznamu (nadepsaného slovem„ Koncept“) o použití donucovacího prostředku ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný pokusil přes zasahující policisty protlačit a když se mu to nepodařilo, zaútočil pěstmi, trefil poškozeného pěstí do obličeje, chytil ho kolem krku a narazil hlavou na služební vozidlo městské policie. Z rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina pro ekonomiku ze dne 31. 3. 2022, č.j. KRPJ-14311-17/ČJ-2022-1600HS-U soud zjistil, že poškozenému byl přiznána náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě ve výši rozdílu mezi jeho průměrným služebním příjmem před vzniku služebního úrazu, který činí 34 764 Kč a dosaženým služebním příjmem nebo nemocenským, protože se jedná o služební úraz. Z údajů o služebním poměru ze dne [datum] soud zjistil, že dočasná pracovní neschopnost poškozeného trvala od [datum] do [datum], výše průměrného služebního příjmu za rok 2021 činila 34 764 Kč, tarifní plat za leden a únor 2022 činil 27 320 Kč, rizikový příplatek 6 300 Kč a osobní příplatek 800 Kč, v únoru 2022 činila nemoc 30,5 hodin, což odpovídá tarifnímu platu 5 555,07 Kč a příplatkům 1 281 Kč, respektive 162,67 Kč, zaokrouhlení činilo 0,26 Kč, hrubá mzda tak činila 6 999 Kč, podíl zaměstnavatele na zdravotním pojištění 693 Kč a na sociálním pojištění 1 736 Kč, náhrada za ztrátu na služebním příjmu činila 70 Kč a celkem se tedy jednalo o 9 428 Kč. Z rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina pro ekonomiku ze dne 23. 6. 2022, č.j. KRPJ-14311-29/ČJ-2022-1600HS-U soud zjistil, že poškozenému byla přiznána náhrada za bolest 13 750 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů 400 Kč. Ze zápisu o převozu ze dne [datum] a jeho příloh soud zjistil, že žalovaný byl v čase od 2:20 do 4:09 dopraven za asistence Policie České republiky dopraven z [obec] do [obec] vozidlem [anonymizována dvě slova] o objemu válců 1986 cm3 a počtu 44 ujetých kilometrů, jelikož odmítl dechovou zkoušku a zasahující lékař doporučil jeho umístění na protialkoholní záchytnou stanici, kde mu nebyl test na hladinu alkoholu v krvi rovněž proveden, jelikož byl vulgární, nespolupracoval a choval se podivínsky, zároveň soud z přílohového záznamu ze záchytné stanice zjistil, že žalovaný páchnul po alkoholu a ošetřujícímu lékaři sdělil, že požil láhev [jméno] [příjmení] 0,75 l. Z vyčíslení náhrady za použití služebního vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že tato činí 206,8 Kč za základní náhradu za použití vozidla a 143 Kč za pohonné hmoty při průměrné spotřebě vozidla 9 l [číslo] km, po haléřovém zaokrouhlení tedy náhrada činila 350 Kč. Z předžalobních výzev ze dne [datum] a [datum] včetně zpátečních lístků soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě náhrady škody 23 648 Kč a 350 Kč. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že dne [datum] v čase 0:06 hodin dorazil poškozený jako člen hlídky Policie České republiky k nahlášenému napadání mezi několika lidmi. Žalovaný se pokusil napadnout dalšího účastníka šarvátky a při té příležitosti udeřil poškozeného, který se mu snažil v napadání bránit, do tváře, následně jej chytil kolem krku a udeřil s ním hlavou o přistavené vozidlo městské policie, po té poškozeného kopl dvakrát kolenem do zad. Žalovaný byl následně na doporučení lékaře v čase od 2:20 hodin do 4:09 hodin převezen z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], kde žalovaný opětovně odmítl dechovou zkoušku, avšak doznal se k pití alkoholu, po kterém zjevně zapáchal. Poškozený pociťoval po skončení směny bolesti a nechal se proto vyšetřit v nemocničním zařízení, kde mu byl nařízen klidový režim po dobu jednoho týdne, pracovní neschopnost poškozeného trvala od [datum] do [datum], což odpovídalo 30,5 hodinám z pracovního fondu a poškozenému byla přiznána a musela být žalobkyní i vyplacena náhrada ve výši 9428 Kč za služební příjem po dobu nemoci a ztrátu na služebním příjmu, ve výši 13 750 Kč za bolest a ve výši 400 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Žalobkyně nadto nesla i náklady související s přepravou žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici ve výši 350 Kč. <i>7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.</i> <i>Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).</i> <i>Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> <i>Podle § 101 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen„ služební zákon“), příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody.</i> <i>Podle § 112 odst. 1 služebního zákona m