6 C 211/2022-68 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 887,36 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 15 687,36 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba], anebo [právnická osoba]), sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [anonymizována dvě slova], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Výše úvěrového limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke kontokorentnímu úvěru, které byly nedílnou součástí smlouvy (stejně jako všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník). Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého práva ze smlouvy a zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 16 687,36 Kč převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dlužná částka byla dále úročena úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 30 % ročně, a to dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě požaduje žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojených byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Dlužná částka na jistině ke dni postoupení činila 15 887,36 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně doplnila svoje tvrzení tak, že poté, co právní předchůdce dopisem ze dne [datum] informoval žalovaného o zrušení povoleného debetu na běžném účtu a převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet, byla jistina úročena smluvním úrokem se sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 30 % ročně, a to dle úrokového lístku platného ke dni převodu pohledávky na úvěrový účet. 4. Ze smlouvy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a dispozice majitele účtu ze dne [datum] soud zjistil, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal vést žalovanému běžný účet č. [bankovní účet], povolit mu debetní zůstatek na účtu a uzavřít s žalovaným dohodu o vydání platební karty. Výše povoleného debetního zůstatku byla ve smlouvě sjednána na částku 14 000 Kč. Platební kartu žalovaný převzal dne [datum]. Na základě ujednání ve smlouvě byl úročen zůstatek účtu úrokovou sazbou ve výši 17,9 % ročně, která vyplývá z úrokového lístku [účinnost]. Sazba úroku z prodlení podle tohoto úrokového lístku činila 30 % ročně. Dle statistiky úrokových sazeb kontokorentních úvěrů v roce [rok] (dostupné na [webová adresa]) výše úrokových sazeb za tyto úvěry poskytované bankami domácnostem v roce [rok] se pohybovaly v rozmezí od 13,84 do 14,87 % ročně. Z oznámení ze dne [datum] o převodu dluhu na nově otevřený úvěrový účet byla zjištěna výše debetního zůstatku 16 687,36 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni má soud za prokázané na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni. Dle připojeného podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému na jeho poslední známou adresu. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěrový limit ve výši 14 000 Kč. Sazba úroku [anonymizována dvě slova] dle úrokového lístku [účinnost] činila 17,9 % ročně. Výše úrokových sazeb za kontokorentní úvěry poskytované bankami domácnostem v roce [rok] se pohybovaly v rozmezí od 13,84 do 14,87 % ročně. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, a proto právní předchůdce žalobkyně poskytování kontokorentního úvěru zrušil ke dni [datum]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Výše dluhu žalovaného ke dni postoupení pohledávky činila 15 887,36 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu vyzván s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je převážně důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované jistiny a smluvního úroku vyplývá z ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Podle smlouvy a úrokového lístku [účinnost] je žalobkyně oprávněna požadovat vedle dlužné jistiny i smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, a to podle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Z těchto důvodů byla výrokem I. tohoto rozsudku žalované uložena povinnost k zaplacení dlužné jistiny, úroku v sazbě 17,9 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Naproti tomu výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba částečně zamítnuta ohledně úroku, který převyšuje úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 15 687,36 Kč od [datum] do zaplacení. Výše sjednaného úroku činila 17,9 % ročně. Na rozdíl od sazby úroku požadované žalobkyní tato sazba nijak významně nepřevyšuje úrokové sazby za kontokorentní úvěry poskytované bankami domácnostem, které se v roce [rok] pohybovaly v rozmezí od 13,84 do 14,87 % ročně. Úrok v sazbě 30 % ročně, jehož přiznání se žalobkyně v řízení domáhala, odpovídá dle úrokového lístku sazbě úroku z prodlení, nikoliv úroku. V této souvislosti lze též odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009, podle něhož debetní zůstatek na běžném účtu, ať povolený nebo nepovolený, má povahu úvěru ve smyslu ustanovení § 497 obch. zák. a měl být úročen stejným úrokem. 7. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9 657,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) a náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále odměna dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty 15 887,36 Kč za tři úkony právní služby (účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) po 1 740 Kč, náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a náhrada DPH 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 1 537,20 Kč. 8. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení vyčíslených podle ust. § 7 a § 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni za úkony realizované do podání návrhu na zahájení řízení náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. se jedná o věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. EPR [číslo] či EPR [číslo]), a proto soud o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle §