§ 369 obchodní zákoník – Pokud dlužník nezaplatí peněžitý závazek včas…
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2013 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 369 Obchodního zákoníku stanoví, že pokud dlužník nezaplatí peněžitý závazek včas, musí platit úroky z prodlení a věřitel má nárok na úhradu minimálních nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pokud dlužník nezaplatí peníze včas, automaticky mu vzniká povinnost platit úroky z prodlení. (§ 369 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2013)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 369 odkazuje 366 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.
(2) Věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužník nezaplatí peníze včas, automaticky mu vzniká povinnost platit úroky z prodlení.
- Výše úroků z prodlení se řídí buď smlouvou, nebo předpisy občanského práva, pokud ve smlouvě není nic sjednáno.
- Věřitel má kromě úroků z prodlení nárok i na úhradu minimální výše nákladů, které mu vznikly s vymáháním nezaplacené pohledávky, a to podle podmínek stanovených nařízením vlády.
- Náhradu škody způsobené prodlením s platbou může věřitel požadovat jen tehdy, pokud tato škoda není již pokryta úroky z prodlení.
Na co si dát pozor
- Je důležité si ve smlouvě sjednat sazbu úroků z prodlení, jinak se použijí předpisy občanského práva, které mohou být pro věřitele méně výhodné.
- Věřitel by měl mít na paměti, že náhrada škody je možná pouze v rozsahu, v jakém ji nepokrývají úroky z prodlení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 369
Jak soudy aplikují § 369
Odvolací soud – cituje § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 36 odst. 1, § 37, § 188, § 410 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), § 262 odst. 4, § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a § 55, § 56 a § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) – dospěl k závěru, že smlouva o úvěru splňuje všechny obligatorní náležitosti a byla uzavřena platně.
Žalované byla doručena výzva k úhradě žalované částky dne 19. 2. 2010, ode dne následujícího po doručení výzvy je v prodlení se zaplacením dluhu a Z. M. má od tohoto data nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 369 obch. zák. ve spojení s § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“). Jeho výše „odpovídá výši REPO sazby ČNB platné pro první den prodlení každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o 7 %“. [14] Odvolací soud dále uzavřel, že pohledávka Z. M. nezanikla …
Na podkladě výpočtů odvolací soud uzavřel, že požadavek žalobkyně – provozovatelky kanalizace – na úhradu ceny za odvádění srážkových vod je co do částky 236 186,18 Kč včetně příslušenství (§ 369 obch. zák.) oprávněný.