6 C 71/2023-39 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 700 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovaná téhož dne v hotovosti převzala částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 15 500 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 31 týdenních splátkách po 500 Kč do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 4 800 Kč. Tím, že se dostala do prodlení se sjednanými úhradami, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně též nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která žalovanou vyzývala k úhradě, ale marně, a proto se se svým nárokem obrátila k soudu, kdy po žalované požadovala zaplacení zbývající jistiny ve výši 6 903,23 Kč a zůstatku sjednaného poplatku ve výši 3 796,77 Kč (tj. celkem 10 700 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] (strany [anonymizováno]), oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně souvisejícího podacího lístku a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně souvisejícího podacího lístku. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě výše uvedené smlouvy o půjčce žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč, tj. celkem částku 15 500 Kč v 31 týdenních splátkách. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobkyně splatit, ale se splácením se dostala do prodlení, a nedostála tak svému závazku, který pro ni vyplýval ze smlouvy o půjčce. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na dluh dále ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou. Z veřejného obchodního rejstříku soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měl od [datum] do [datum] v předmětu podnikání zapsáno poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů a od [datum] poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně nikoliv smlouvu o půjčce, ale smlouvu o úvěru podle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy byl tedy žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč za smluvený poplatek ve výši 5 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 15 500 Kč v 31 týdenních splátkách, s jejichž zaplacením se žalovaná dostala do prodlení. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávky došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny a souhrnného poplatku. Požadavek na zaplacení souhrnného poplatku lze přitom opřít o ust. § 499 obch. zák., z něhož vyplývá oprávnění požadovat úplatu za sjednání úvěru, které je vázáno na skutečnost, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele, což bylo v daném případě splněno. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení jako sankce za prodlení s plněním jednotlivých týdenních splátek, a to podle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo, přičemž za období od [datum] do [datum] žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala na částku 13 213,92 Kč. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto jí v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada DPH 21 % ve výši 252 Kč. 6. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.