11 C 104/2023-45 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 781 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Žalovaný obdržel v den uzavření smlouvy v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím v 78 týdenních splátkách po 437 Kč. Příslušenství představoval úrok vyčíslený na částku 11 770 Kč, úhrada za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a úhrada za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 438 Kč. Na svůj dluh však žalovaný zaplatil toliko 2 920 Kč. Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni, a ta je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně se kromě nesplacené souhrnné jistiny v částce 29 781 Kč domáhala též obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení od [datum] (den následující po postoupení pohledávky) do jejího zaplacení (přičemž tyto úroky částečně kapitalizovala). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Žalovaný se k jednáním nedostavil, ani se neomluvil, ač k nim byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč, když tuto částku měl splácet v týdenních splátkách po 437 Kč společně s úroky a poplatky v souhrnné výši 19 048 Kč. Úroková sazba činila 86 % a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. Částka byla žalovanému předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalovanému ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení svého dluhu řádně vyzván. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu a z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný zaplatil na pohledávku celkem částku 2 920 Kč. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalovanému, kdy žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku 15 000 Kč spolu s úrokem v pevné výši, úhradou za zpracování půjčky a úhradou za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 78 týdenních splátkách po 437 Kč. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých měsíčních splátek se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celých dosud nesplacených dluhů. Na dluh bylo žalovaným doposud zaplaceno celkem 2 920 Kč. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem a žalovaný na dluhy dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. 8. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) ve výši 15 000 Kč. Ujednání o„ poplatcích“ v souhrnné výši 19 048 Kč, tj. 127 % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady a soud se proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy, jelikož se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši 127 % jistiny za rok je zcela nemravné. Soud tedy musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry, rovněž znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny za dobu trvání úvěrového vztahu (v tomto případě 78 týdnů). Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vydaný ve skutkově i právně obdobné věci). 9. Jelikož žalovaný obdržel na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku 15 000 Kč, je povinen ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „ poplatky a pokutou“ ve výši 30 % jistiny, tj. 4 500 Kč. Zaplatil-li žalovaný celkem 2 920 Kč, po započtení na poměrnou výši platných poplatků zbývá na jistině uhradit částku 15 000 Kč a na platných poplatcích částku 1 580 Kč, tj. celkem 16 580 Kč, proto soud žalobě co do částky 16 580 Kč s příslušenstvím vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky a ve výši požadované žalobou, neboť žalovaný se dostal do prodlení s placením svého dluhu (§ 1970 občanského zákoníku). 10. Žaloba však musela být zamítnuta v části 13 201 Kč, neboť v této míře byl nárok žalobkyně pro rozpor sjednaných poplatků s dobrými mravy neopodstatněný. Pokud jde o obchodní úrok vypočtený z částky 13 920,71 Kč, tak ze smlouvy nevyplývá, že úroková sazba činí 86 % ročně, jak uvedla ve svém vyjádření žalobkyně, ale že je pevně stanovená výší 86 % bez ohledu na časovou jednotku. Tento pevný úrok ostatně soud modifikoval, jak je uvedeno výše, proto jej ve zbytku zamítl, společně s přebytečnou požadovanou jistinou. 11. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2, kdy procesně částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Žalobkyně měla ve věci úspěch odpovídající přiznané částce 16 580 Kč na jistině (55,7 %) oproti úspěchu žalovaného odpovídající částce 13 201 Kč na jistině (44,3 %). Náklady řízení ve výši 5 790 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 192 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 4 598 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 3 800 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 300 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené tři úkony po 100 Kč, z částky 2 300 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu dne [datum]), a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč za uvedený úkon dle § 13 odst. 4 a. t., a z částky 798 Kč jako náhrady DPH 21% v souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Soud oproti vyčíslení nákladů žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné vyjádření ze dne [datum], neboť žalobkyní sdělované skutečnosti měly být součástí podané žaloby a soud ji musel o jejich doplnění poučovat. Soud dále žalobkyni nepřiznal odměnu za účast na jednání dne [datum], neboť jednání muselo být odročeno právě z důvodu doplnění tvrzení ohledně oprávněnosti nároku na úhradu obchodního úroku ve výši 24,24 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Soud proto uvedené náklady nepovažoval za účelně vynaložené. Rozdíl na úspěchu činí po přepočtu 11,4 % ve prospěch žalobkyně, a proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů po zaokrouhlení na celé koruny ve výši 660 Kč. 12. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).