11 C 163/2024-22 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dostal se splacením úvěru do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, ., a téhož dne z uvedené společnosti na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, , má však v České republice evidován pobyt na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/0, , a rovněž služby byly právním předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuty na území České republiky, byl zdejší soud příslušný , Anonymizováno4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) nevyjádřil. Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne , datum, a formuláře k dodatku ke smlouvě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, , který byl pro případ překročení doby splatnosti úvěru sjednán ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit dlužnou částku do , datum, . Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, byla ve prospěch účtu právního předchůdce žalobkyně provedena platba ve výši , částka, z bankovního účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně provedena platba ve výši , částka, ve prospěch účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na společnost , právnická osoba, . Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , předžalobní upomínkou z téhož dne a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a též byl žalobkyní vyzván k vyrovnání předmětného dluhu.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za sjednání úvěru uhradit do , datum, . Žalovaný však svůj závazek ani zčásti nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně nejprve postoupena na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti ze smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalovanému poskytl peněžní prostředky. Naopak žalovaný svoji povinnost k úhradě závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně platně postoupil svou pohledávku vůči žalovanému nejprve na společnost , právnická osoba, ., která ji postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o.z., čímž mu vznikla povinnost hradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou, proto ji v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů právního zastoupení v celkové částce , částka, , sestávající z mimosmluvní odměny ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku , částka, , která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku , částka, jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně podává zdejšímu soudu obdobné návrhy opakovaně, a to na ustálených vzorech.10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.