11 C 167/2024-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy žalované poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala spolu s příslušenstvím vrátit k datu , datum, , jelikož požádala o odklad splatnosti úvěru o 119 dní v souladu s čl. 2 Sazebníku. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , volitelné služby „Presto“ ve výši , částka, , služby SMS servis ve výši , částka, , zákonného úroku z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, . Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaná však do dne podání návrhu ničeho dalšího neuhradila.2. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně se k výzvě soudu vyjádřila, že s tímto postupem souhlasí a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, sazebníku žalobkyně a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím s tím, že si zvolila i volitelnou službu Presto za , částka, , poplatek za sjednání úvěru činil , částka, , prolongace odkladu splatnosti byla ujednána dle čl. 2 Sazebníku, smluvní pokuta v případě nezaplacení byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a smlouva byla podepsána žalovanou elektronicky. Z fotokopie občanského průkazu, z autorizace ověření totožnosti k účtu , tel. číslo, , Anonymizováno, , z obecných principů posuzování a filozofie žalobkyně, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z výpisu identifikovaných příjmů žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně řádně ověřila totožnost žalované, včetně autorizační platby stran jí sděleného bankovního účtu a řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a zjistila výši jejího čistého příjmu. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované jistinu , částka, dne , datum, na jí sdělený účet č. , č. účtu, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky.5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, žalované úvěr ve výši , částka, , žalovaná se zavázal žalobkyni zaplatit jistinu spolu se sjednaným poplatkem, zároveň jí byla prodloužena na základě doprovodných služeb splatnost úvěru o 119 dní na den , datum, . Žalovaná však svůj závazek nehradila řádně a včas. Pro případ prodlení žalované, tak žalobkyni vznikl vedle úroků z prodlení nárok i na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, a to od , datum, až do jejího zaplacení, žalobkyně však smluvní pokutu požadovala pouze za prvních 90 dní prodlení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, .Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba z větší části důvodná. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 o. z., a zákona o spotřebitelském úvěru, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku nesplnila ani poté, co ji bylo za úplatu umožněno závazek splatit až dne , datum, , jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátila. Žalovaná se tedy dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 sankcionována úrokem z prodlení a v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku i dohodnutou smluvní pokutou. Lze přisvědčit, že žalovaná smluvenou částku žalobkyni nesplatila a dluží kromě nesplacené částky ve výši , částka, a zákonných úroků z prodlení také smluvní pokutu ve výši , částka, , přičemž její výše neodporuje ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Co se týče zbylé smluvní pokuty , částka, musela být žaloba zamítnuta (výrok II.), jelikož vypočtená smluvní pokuta 0,1 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, činí , částka, , nikoliv , částka, , jak tvrdila žalobkyně. Ve zbytku žalobě soud s odkazem na odůvodnění shora vyhověl (výrok I.).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná (96,6 %), nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů právního zastoupení v celkové částce , částka, , sestávající z mimosmluvní odměny ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst částku , částka, , která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku , částka, jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.(§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.