11 C 189/2024-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně s poplatkem , částka, složeným dle tvrzení v žalobě pouze z kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , z úrokové sazby ve výši 20,94 % ročně, z odměny za zpracování a doručení ve výši , částka, a pojistného, pokud bylo sjednáno (dále jen „poplatek“), a to 21 měsíčními splátkami po , částka, do , datum, . Na svůj dluh však žalovaná zaplatila toliko , částka, . Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni, a ta je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně se kromě nesplacené souhrnné jistiny a poplatku v celkové částce , částka, domáhala též obchodního úroku 20,94 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, přičemž tyto úroky částečně kapitalizovala.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru ve výši , částka, , když tuto částku měla splácet v měsíčních splátkách po , částka, společně s poplatkem v souhrnné výši , částka, složeným z úroku v pevné výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a v žalobě neuvedené částky za službu volitelného doplňkového pojištění ve výši , částka, . Úroková sazba činila 86 % a úroky byly stanoveny pevnou částkou po celou dobu trvání smlouvy. Částka byla žalované předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalované ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni s účinností ode dne , datum, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu řádně vyzvána. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu a z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku celkem částku , částka, .5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalované, kdy žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku , částka, spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka činila , částka, ). Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých měsíčních splátek se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením celých dosud nesplacených dluhů. Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno celkem , částka, . Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem a žalovaná na dluhy dále nic nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně.7. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) ve výši , částka, . Ujednání o „poplatcích“ v souhrnné výši , částka, , tj. 113 % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady a soud se proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy, jelikož se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši 113 % jistiny za rok je zcela nemravné. Soud tedy musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry, rovněž znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny za dobu trvání úvěrového vztahu (v tomto případě 21 měsíců). Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako „poplatek za poskytnutí úvěru“, „obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).8. Jelikož žalovaná obdržela na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku , částka, , je povinna ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „poplatky a pokutou“ ve výši 30 % jistiny, tj. , částka, . Zaplatila-li žalovaná celkem , částka, , po započtení na poměrnou výši platných poplatků zbývá na jistině uhradit částku , částka, a na platných poplatcích částku , částka, , tj. celkem , částka, , proto soud žalobě co do částky , částka, s příslušenstvím vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky a ve výši požadované žalobou, neboť žalovaná se dostala do prodlení s placením svého dluhu (§ 1970 občanského zákoníku).9. Žaloba však musela být zamítnuta v části , částka, , neboť v této míře byl nárok žalobkyně pro rozpor sjednaných poplatků s dobrými mravy neopodstatněný. Pokud jde o obchodní úrok vypočtený z částky , částka, , tak ze smlouvy nevyplývá, že úroková sazba činí 20,94 % ročně i po splatnosti poslední splátky, ale že je úrok kapitalizován pevnou částkou bez ohledu na časovou jednotku. Tento pevný úrok ostatně soud modifikoval, jak je uvedeno výše, proto jej ve zbytku zamítl.10. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2, kdy procesně částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Žalobkyně měla ve věci úspěch odpovídající přiznané částce , částka, na jistině (61,35 %) oproti úspěchu žalované odpovídající částce , částka, na jistině (38,65 %). Náklady řízení ve výši , částka, představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení v celkové částce , částka, , sestávající z mimosmluvní odměny ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po , částka, , náhrady hotových výdajů ve výši , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené tři úkony po , částka, a z částky , částka, jako náhrady DPH 21% v souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Rozdíl na úspěchu činí 22,7 % ve prospěch žalobkyně, proto jí náleží náhrada nákladů ve výši , částka, .11. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.