11 C 268/2023-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši , částka, , a to ve lhůtě do , datum, , jak tvrdila žalobkyně v žalobě. Tento závazek vyplývající ze smlouvy však žalovaný nesplnil, když na úhradu svého dluhu doposud uhradil pouze částku ve výši , částka, , kterou žalobkyně započítala na smluvní pokutu. Vedle dlužné jistiny a poplatku požadovala žalobkyně po žalovaném i náklady vynaložené na odeslání celkem , hodnota, upomínek, a to ve výši , částka, za každou odeslanou upomínku podle čl. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvy. Celková výše dluhu žalovaného tak činí , částka, . Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od prvního dne prodlení, tj. od , datum, do , datum, . Na smluvní pokutu ve výši , částka, byla žalobkyní započtena platba žalovaného ve výši , částka, , a proto žalobkyně požadovala po žalovaném v tomto řízení zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , avšak na svůj dluh nic nezaplatil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně zápůjčku ve výši , částka, , a to převodem na účet žalovaného označený ve smlouvě. Tato částka byla na účet žalovaného převedena dne , datum, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků ze smlouvy bylo v čl. 2.3. smlouvy sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Kromě toho je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném účelně vynaložené náklady, a to mimo jiné za odeslání písemné upomínky částku , částka, . Z karty zákazníka a z potvrzení o příjmech žalovaného soud zjistil, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, přičemž právním důvodem pohledávky byla uzavřená smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, . Žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni uhradil pouze částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na úhradu smluvní pokuty. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval. Dále žalovaný již ničeho neuhradil, přestože byl k tomu žalobkyní opakovaně vyzýván, a to upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně.8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přestože smlouva byla označena jako smlouva o zápůjčce. Smlouvu bylo třeba posoudit dle jejího obsahu, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy je spotřebitelský úvěr. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný své povinnosti dle smlouvy nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky, s výjimkou platby ve výši , částka, , žalobkyni nevrátil. Vedle žalované jistiny a smluvního poplatku vzniklo žalobkyni právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů za jednu odeslanou upomínku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období od , datum, do zaplacení, jakož i na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , jejíž výše neodporuje ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v této části vyhověl.9. Soud žalobu zamítl ohledně zbývajících čtyř výzev k zaplacení z důvodu zjevného zneužití práva ze strany žalobkyně, které dle § 8 občanského zákoníku nepožívá právní ochrany. Je totiž zcela evidentní, že žalobkyně neposílala další výzvy žalovanému z důvodu, aby žalovaný svůj dluh zaplatil, činila tak v rychlém sledu a s ohledem na znalost soudu i zjevně automatizovaně, což evokuje umělé navyšování pohledávky. Soud je toho názoru, že v případě, kdy žalovaný byl povinen splatit celý úvěr k určitému dni, bylo dostačující zaslat jednu výzvu, aby bylo zřejmé, zda žalovaný svůj dluh uhradí či nikoliv. Uplatňovat náhrady za další výzvy je nadbytečné, a ze strany žalobkyně se jednalo o zcela neúčelný postup. Proto tedy soud ohledně částky , právnická osoba, , Anonymizováno, za čtyři zaslané výzvy žalobu zamítl (výrok II.).10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch, přičemž byla neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení na straně žalobkyně ve výši , částka, představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení v celkové částce , částka, , sestávající z mimosmluvní odměny ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst částku , částka, , která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka).11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.