11 C 281/2023-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 589 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila pohledávkou, kterou nabyla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen jako„ původní věřitelka“). Původní věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejím základě byly žalovanému dne [datum] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč a úrokem ve výši 443,84 Kč. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) nevyjádřil. Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, s úrokem ve výši 443,84 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 229,03 Kč, který byl pro případ překročení doby splatnosti úvěru sjednán ve výši 6 145,16 Kč. Žalovaný se zavázal splatit dlužnou částku do [datum]. Z potvrzení o platbě a informací o vlastníkovi soud zjistil, že jistina úvěru byla žalovanému dne [datum] převedena na jeho bankovní účet. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum], dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že původní věřitelka poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 443,84 Kč a poplatkem za sjednání úvěru původní věřitelce uhradit do [datum]. Žalovaný však svůj závazek ani zčásti nesplnil, a proto byl v souladu se smlouvou povinen vedle jistiny a úroku hradit i navýšený poplatek za sjednání úvěru v částce 6 145,16 Kč. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. <i>7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svoji povinnost k úhradě závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil. Původní věřitelka platně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o.z., čímž mu vznikla povinnost hradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou, proto ji v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 316 Kč vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 864 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za tři úkony právní služby a 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby a 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně podává zdejšímu soudu obdobné návrhy opakovaně, a to na ustálených vzorech. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.