14 C 12/2024-21 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 160 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, a to z důvodu úhrady příspěvku podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a z důvodu úhrady poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 uvedeného zák. č. 168/1999 Sb. a § 2 a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl ode dne , datum, do dne , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu reg. značka , SPZ, , VIN , VIN kód, . Vozidlo tak bylo podle žalobkyně nepojištěno 120 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně uvedla, že v souladu s § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala podle žalobkyně dne 19. 7. 2023.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému byli řádně předvolání účastníci řízení. Právní zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila. Účastníci řízení se k jednání dne , datum, nedostavili, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.3. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spisu. Z listin předložených žalobkyní, a to zejména z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne , datum, vč. dokladu o odeslání, z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne , datum, a z předžalobní upomínky ze dne , datum, vč. dokladu o odeslání, jakož i ze soudem vyžádaného výpisu z registru silničních vozidel soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný jako provozovatel vozidla reg. značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , neměl v období od , datum, do , datum, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši , částka, vypočítaného jako násobek denní sazby pro vozidlo ve výši 93 Kč a počtu dnů, kdy vozidlo žalovaného nebylo pojištěno, tj. 120 dnů. Žalobkyně ve výzvě stanovila 60 denní lhůtu pro zaplacení dlužného příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 19. 7. 2023. V předžalobní upomínce zároveň žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný uvedený dlužný příspěvek do garančního fondu , Anonymizováno, a uvedený poplatek za vymáhání příspěvku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.4. Na základě uvedeného prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo po dobu 120 dní bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. je proto žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno, příspěvek stanovený dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, v celkové výši 11 160 Kč. Spolu s tímto příspěvkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb.). Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 11 460 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 15 % ročně z částky 11 160 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (§ 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb.).5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, tak že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která ve věci byla zcela procesně úspěšná. Z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Žalobkyní požadovaná náhrada nákladů řízení spočívající v právním zastoupení advokátem podle názoru soudu důvodná není, neboť se nejedná v případě žalobkyně o náklady řízení potřebné k účelnému uplatňování práva. V případě žalobkyně jde totiž o profesní organizaci pojistitelů, která byla zřízena zákonem mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a příslušenství je podle názoru soudu nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně, kterou pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Navíc z obsahu spisu nelze dovodit, že by žalobkyně nebyla schopna zajistit výkon svých účastnických práv vlastními silami a z vlastních zdrojů pro jedinečnost, unikátnost, anebo složitost této právní věci (obdobně nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2434/19 ze dne 24. 3 2020). Naopak v této právní věci jde o typizovaný skutkový stav, kdy žalobkyně k vymáhání předmětného plnění využívá formulářových žalob a dalších formulářových listin, výzev a upomínek generovaných elektronickými systémy. V této souvislosti je dále podstatné, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani jinak proti žalobě nebrojil. Z uvedených důvodů tak soud náklady na právní zastoupení žalobkyně advokátem nemůže považovat za náklady účelné. S ohledem na shora uvedené tak náklady řízení na straně žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za podání žaloby ve výši 800 Kč a v hotových výdajích v paušální výši stanovených ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč (sepis předžalobní výzvy a sepis a podání žaloby), vše celkem v částce 1 000 Kč.