6 C 168/2023-48 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 28. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 110 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. výroku. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 17. 11. 2021 smlouvu o poskytování monitorovacích služeb. Poskytování monitorovacích služeb bylo sjednáno do konce roku 2022 s tím, že smlouva se automaticky prodlužovala o další kalendářní rok, pokud do 60 dní před uplynutím této doby kterákoli ze smluvních stran neoznámila druhé smluvní straně, že o prodloužení nemá zájem. , právnická osoba, se smlouvou žalobkyně instalovala do vozidla žalovaného zařízení sloužící k monitorování a poskytovala žalovanému monitorovací služby, žalovaný však sjednanou odměnu za poskytování služeb neuhradil. Žalovaný neuhradil odměnu ve výši 2 995 Kč vyúčtovanou fakturou č. 220221 ze dne 24. 2. 2022, která byla splatná dne 6. 3. 2022, a dále odměnu ve výši 3 115 Kč vyúčtovanou fakturou č. 223323 ze dne 31. 12. 2022, která byla splatná dne 11. 1. 2023. Dále žalobkyně uplatňovala nárok na smluvní pokutu ve výši 3 860 Kč za prodlení s úhradou faktury č. 220221 a smluvní pokutu ve výši 750 Kč za prodlení s úhradou faktury č. 223323. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 9. 5. 2022, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. V návrhu na vydání platebního poukazu žalobkyně uvedla bankovní údaje, kdy na účet č. , č. účtu, žádala uhradit žalovanou částku a na účet č. , č. účtu, žádala uhradit náklady řízení, vždy pod VS , číslo, .2. Žalovaný u jednání konaného dne 15. 5. 2024 uvedl, že asi před rokem, kdy mu přišla první obsílka od soudu, dluh uhradil. Předložil soudu potvrzení banky o provedené úhradě částek 11 000 Kč a 3 946 Kč. První částka byla určena na úhradu dluhu, kdy žalovaný raději zaplatil více, když v dopise byla uvedena částka přesahující 10 000 Kč. Druhá částka byla určena na úhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh uhradil, navrhl, aby mu nebyla uložena žádná povinnost k úhradě jakékoliv částky žalobkyni včetně nákladů řízení. Dále uvedl, že monitorovací poplatek za období bezprostředně následující po uzavření smlouvy zaplatil již při koupi vozidla, neboť smlouvu uzavíral současně s kupní smlouvou na vozidlo.3. Ze smlouvy o poskytování monitorovacích služeb ze dne 17. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému službu monitoring vozidel Aktiv k vozidlu Volkswagen Touran reg. zn. , SPZ, a žalovaný se zavázal hradit za službu sjednanou cenu 2 995 Kč za kalendářní rok. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byla smlouva zavřena. Poté se doba trvání smlouvy automaticky prodlužovala o další kalendářní rok, pokud do 60 dní před uplynutím doby kterákoliv ze smluvních stran neoznámila druhé smluvní straně, že na prodloužení nemá zájem. Přílohou smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky obsahující ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 Kč denně za každý den prodlení s úhradou faktury.4. Ze zmocnění ze dne 1. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost , právnická osoba, . k uzavírání smluv o poskytování monitorovacích služeb.5. Z faktury č. 220221 ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 17. 11. 2021 do 16. 11. 2022 monitorovací poplatek ve výši 2 995 Kč. Tato faktura byla splatná dne 6. 3. 2022. Z faktury č. 223323 ze dne 31. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 17. 12. 2022 do 31. 12. 2023 monitorovací poplatek ve výši 3 115 Kč. Tato faktura byla splatná dne 11. 1. 2023. V obou fakturách byl uveden účet dodavatele (žalobkyně) č. , č. účtu, .6. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 5. 2022 a podacího archu ze dne 10. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 995 Kč spolu se smluvní pokutou, úrokem z prodlení a nákladů za upomínání na účet č. , č. účtu, pod VS , číslo, . Upomínka byla zaslána na adresu žalovaného.7. Z potvrzení ev. č. 1234281 ze dne 15. 5. 2024 a potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 2. 5. 2024 bylo zjištěno, že dne 12. 6. 2023 byla z účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, zaslána částka 11 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , pod VS , číslo, .8. Z potvrzení ev. č. 1234278 ze dne 15. 5. 2024 a potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 2. 5. 2024 bylo zjištěno, že dne 12. 6. 2023 byla z účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, zaslána částka 3 946 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , pod VS , číslo, .9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o monitoringu vozidla, na jejímž základě měl žalovaný uhradit cenu za poskytované služby ve výši 2 995 Kč za kalendářní rok. Ve všeobecných obchodních podmínkách byla obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury. Žalovaný neuhradil částku 2 995 Kč za období od 17. 11. 2021 do 16. 11. 2022 ani částku 3 115 Kč za období od 17. 12. 2022 do 31. 12. 2023. Žalovaný na tento dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože s dostatečným předstihem před podáním žaloby byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky 2 995 Kč s příslušenstvím předžalobní výzvou ze dne 9. 5. 2022. Dne 28. 3. 2023 žalobkyně podala návrh na vydání platebního rozkazu, který byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne 29. 5. 2023. Dne 12. 6. 2023 žalovaný uhradil částku 11 000 Kč a částku 3 946 Kč na účty uvedené v návrhu na vydání platebního poukazu.10. Podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v pl. znění, (dále jen „o. z.“) se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.11. Podle § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.12. Podle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Nárok žalobkyně na zaplacení sjednané odměny za poskytování monitorovacích služeb vyplývá ze smlouvy o monitoringu vozidla, která byla mezi účastníky uzavřena ve smyslu ust. § 1746 o. z. Vedle dlužné odměny v celkové výši 6 110 Kč (2 995 Kč + 3 115) vznikl žalobkyni nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po splatnosti monitorovacího poplatku se žalovaný dostal do prodlení s jeho zaplacením. V této části soud považuje žalobu za důvodnou.16. Naproti tomu soud neměl za důvodný požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty. Ujednání zakládající smluvní pokutu v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, popř. listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Navíc soud dospěl k závěru, že k ujednání o smluvní pokutě podle § 1815 o. z. nelze přihlížet s ohledem na její excesivní výši. Při porovnání sjednaného ročního plnění ve výši 2 995 Kč a výše smluvní pokuty, která činila 10 Kč denně, se jedná o smluvní pokutu vyjádřenou procentní sazbou 0,33 % denně. Takto sjednaná smluvní pokuta navíc přesahuje nejvýše přípustnou smluvní pokutu podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž tuto právní úpravu lze analogicky použít i pro jiné smluvní typy, než je úvěrová smlouva (srov. nález Ústavního soudu II. ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019). Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně na zaplacení požadované smluvní pokuty nemá právo.17. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 12. 6. 2023 uhradil částku 11 000 Kč, což je částka, která přesahuje součet dlužných monitorovacích poplatků ve výši 6 110 Kč, a úroku z prodlení ve výši 640,97 Kč, tj. úroku z prodlení 11,75 % ročně z částk