6 C 181/2023-55 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 9. 2023 domáhala po žalovaném vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 29. 9. 2020. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání závazek vůči , právnická osoba, . v likvidaci podle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 1. 2019. Žalobkyně za trvání manželství, kdy již účastníci spolu netvořili společné rodinné ani majetkové společenství, a po zániku společného jmění tento závazek uhradila ze svých výlučných prostředků. Žalobkyně postupně uhradila za dobu trvání manželství dne 24. 6. 2020 částku 18 674,11 Kč, dne 7. 8. 2020 částku 3 919,23 Kč, dne 15. 9. 2020 částku 3 866 Kč a dále po rozvodu manželství dne 8. 10. 2020 částku 3 866 Kč, dne 24. 2. 2021 částku 10 000 Kč, dne 11. 3. 2021 částku 9 425 Kč, dne 22. 3. 2021 částku 3 866 Kč, dne 21. 4. 2021 částku 3 866 Kč, dne 21. 5. 2021 částku 3 866 Kč a konečně dne 19. 7. 2021 částku 236 836 Kč. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá po žalovaném zaplacení poloviny z celkové částky 298 184,34 Kč, kterou zaplatila na splacení výše uvedeného závazku, tj. zaplacení částky 149 092,17 Kč. Žalobkyně se obrátila na žalovaného dopisem ze dne 15. 9. 2023, v němž jej vyzvala k zaplacení této částky, ale žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Dále uvedl, že na jeho straně v rámci vzájemného vypořádání společného jmění po jejich ústní dohodě zůstalo více výdajů než na straně žalobkyně. Žalovaný na základě poměrně složitě uzavřené ústní dohody odešel ze společné domácnosti pouze s osobními věcmi a veškeré vybavení bytu ponechal v užívání žalobkyni. Žalovanému též zůstala povinnost vrátit půjčku rodičům ve výši 100 000 Kč, kterou jim poskytli na úhradu výdajů spojených s opravami rodinného domu, a dále tří nebo čtyř splátek hypotéky, takže celková výše půjčky činní cca 135 000 Kč. Dále žalovaný uhradil čtyři splátky hypotéky po cca 10 000 Kč, doplatek za elektřinu ve výši cca 18 000 Kč, internet za 3 890 Kč, pojistku za automobil ve výši 6 800 Kč a další materiál na rekonstrukci rodinného domu v ceně asi 20 000 Kč. Žalovaný doplnil, že „záležitost vypořádání od doby rozchodu považoval za smírně uzavřenou“, a pozastavil se nad tím, že žalobkyně podala žalobu po více jak třech letech po rozchodu a po faktické realizaci ústní dohody o vypořádání.3. Žalobkyně v replice ze dne 4. 12. 2023 k vyjádření žalovaného uvedla, že podala žalobu na vypořádání společného jmění v zákonem stanovené lhůtě tří let od zániku společného jmění. Pro případ, že by soud vyjádření žalovaného považoval za uplatnění nároku na vypořádání, tak namítl, že žalovaný uplatnil svůj nárok po uplynutí uvedené lhůty. Kromě toho žalobkyně uvedla, že jediný závazek, který patřil do zaniklého a nevypořádaného společného jmění je ten, jenž uplatnila k vypořádání v žalobě. Podle ústní dohody účastníků měl tento závazek nadále splácet žalovaný. To se však nedělo, a proto banka po splatnosti jednotlivých splátek kontaktovala žalobkyni, která ve smlouvě o úvěru figurovala jako spoludlužník. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že dle domluvy s žalovaným převzala úhradu závazků vzniklých účastníkům před manželstvím. Žalobkyně též nesouhlasila s tvrzením, že žalovaný opustil společnou domácnost jen s osobními věcmi, když si odnesl i řadu hodnotných movitých věcí jako např. LCD LED televizor. Žalobkyně má však za to, že ohledně těchto věcí nastala domněnka vypořádání, a proto se k nim nepovažuje za potřebné více vyjadřovat.4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 18. 6. 2024 doplnila svoje tvrzení tak, že částku v celkové výši 61 348,34 Kč za období od 24. 6. 2020 do 21. 5. 2021 hradila na účet č. , č. účtu, na základě oznámení banky o převedení na vymáhání problematických pohledávek ze dne 19. 6. 2020 (poslední výzva), které jí bylo jako spoludlužnici zasláno poté, co společný dluh vůči , právnická osoba, . žalovaným nebyl hrazen a byl více než 115 dnů po splatnosti. Žalobkyně se na základě této výzvy dozvěděla o tom, že předmětný dluh není žalovaným splácen.5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne , datum, bylo rozvedeno tímto rozsudkem, který nabyl právní moci dne 29. 9. 2020.6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný jako žadatel a žalobkyně jako spolužadatelka se společně obrátili na , právnická osoba, . s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 300 000 Kč. Akceptačním dopisem ze dne 24. 1. 2019 byla tato jejich žádost přijata. Jako účet pro splácení úvěru byl v akceptačním dopise označen účet č. , č. účtu, , variabilní symbol je shodný s číslem úvěrového účtu , Anonymizováno, . Z oznámení o převedení na vymáhání problematických pohledávek ze dne 19. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla vyzvána k úhradě dlužné částky 14 808,11 Kč po splatnosti na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Podle předložených potvrzení , právnická osoba, o tuzemské odchozí platbě žalobkyně uhradila na tento účet dne 24. 6. 2020 částku 18 674,11 Kč, dne 7. 8. 2020 částku 3 919,23 Kč, dne 15. 9. 2020 částku 3 866 Kč, dne 8. 10. 2020 částku 3 866 Kč, dne 24. 2. 2021 částku 10 000 Kč, dne 11. 3. 2021 částku 9 425 Kč, dne 22. 3. 2021 částku ve výši 3 866 Kč, dne 21. 4. 2021 částku 3 866 Kč a dne 21. 5. 2021 částku 3 866 Kč. V oznámení o předčasném splacení úvěru ze dne 7. 7. 2021 žalobkyně oznámila , právnická osoba, ., že nejpozději dne 19. 7. 2021 bude uhrazena částka 236 836 Kč určená k předčasnému splacení úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2023, která byla žalovanému podle připojeného podacího archu odeslána na současnou doručovací adresu a podle doručenky datové zprávy dodána do datové schránky podnikající fyzické osoby dne 18. 9. 2023. Dne 21. 9. 2023 se potom do této datové schránky přihlásila oprávněná osoba, v čehož důsledku byla uvedeného dne datová zpráva doručena adresátovi.7. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že se s žalovaným dohodli na uhrazení společných závazků. Podle této dohody měl předmětný spotřebitelský úvěr splácet žalovaný. Žalovaný však úvěr nesplácel a s žalobkyní o tom nekomunikoval. Na základě informací získaných od úvěrující banky žalobkyně úvěr za žalovaného doplatila. Shodná zjištění učinil soud z žalobkyní předložené SMS komunikace, podle níž žalovaný dne 24. 6. 2020 napsal: „Jasne jsem ti rekl ze tu banku vyresim a zaplatim tak nevim oco ti jde..prestan otravovat moji rodinu..diky“.8. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že o majetkovém vypořádání jednali s žalobkyní před rozvodem manželství. Podle dohody s žalobkyní měl žalovaný doplatit dluh vůči , Anonymizováno, , ale poté uhradil jiné dluhy, o kterých se s žalobkyní vůbec nebavili.9. Žalovaný se z prvního jednání konaného dne 19. 7. 2024 omluvil, o odročení jednání nežádal, a proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. proběhlo první jednání v jeho nepřítomnosti. Tím, že se žalovaný k prvnímu jednání nedostavil, zbavil se možnosti být poučen o povinnosti doplnit důkazní návrhy k jeho tvrzením obsaženým ve vyjádření ze dne 5. 11. 2023. Pro úplnost soud dodává, že za důkazní návrh nelze považovat obecné vyjádření žalovaného, že „jako důkaz mohou posloužit svědecké výpovědi osob zainteresovaných v dané věci v té době“.10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Manželství účastníků uzavřené dne , datum, bylo pravomocně rozvedeno ke dni 29. 9. 2020. Účastníci se mezi sebou vypořádali ústní dohodou uzavřenou ještě za trvání manželství. Skutečnost, že k uzavření této ústní dohody došlo za trvání manželství, podle soudu vyplývá již z vyjádření žalobce ze dne 5. 11. 2023, kde uvedl, že považoval záležitost vypořádání za smírně uzavřenou již od doby jejich rozchodu. Tomu potom korespondují zjištění učiněná z účastnického výslechu žalovaného, že podle dohody, kterou s žalobkyní uzavřeli ještě před rozvodem manželství, měl žalovaný doplatit dluh vůči , Anonymizováno, . Tento závazek však žalovaný nesplnil, protože hradil jiné společné dluhy, na jejichž úhradě nebyli s žalobkyní dohodnuti. Žalobkyně na účet označený v oznámení o převedení na vymáhání problematických pohledávek ze dne 19. 6. 2020 na splacení úvěru uhradila postupně částku 61 348,34 Kč a dále částku 236 836 Kč, tj. celkem 298 184,34 Kč.11. Podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, žea) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,b) ostatn