6 C 222/2023-50 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 22 552 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 743,30 Kč, úrokem ve výši 24,57 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 420,70 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 16. 1. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalovaná téhož dne v hotovosti převzala částku 20 000 Kč. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 19 660 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 39 660 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 78 týdenních splátkách po 509 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 15. 7. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 29. 6. 2020. Ke dni 4. 11. 2020 měla žalovaná dluh na jistině ve výši 16 397,83 Kč a na poplatku ve výši 13 154,17 Kč, tj. celkem 29 552 Kč. Po tomto datu žalovaná na předmětnou pohledávku ještě částečně plnila, a to celkem 7 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Hodnota postoupené pohledávky činila 35 735,60 Kč, ale součástí této částky bylo i navýšení, které žalobkyně žalobou nepožaduje. Předmětem řízení je dále úrok ve výši 4 743,30 Kč vzniklý sazbou 24,57 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 16. 7. 2021 do 14. 12. 2022 a úrok ve výši 24,57 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 2 420,70 Kč vzniklý sazbou 8,25 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 12. 11. 2020 do 14. 12. 2022 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Dopisem ze dne 16. 12. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná na tento dluh nic nezaplatila, ačkoliv byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 16. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem v souhrnné výši 19 660 Kč, tj. celkem částku 39 660 Kč v 78 týdenních splátkách. Souhrnný poplatek tvořil úrok ve výši 9 634 Kč a částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 026 Kč. Dále bylo sjednáno, že úroková sazba činí 56 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na splacení úvěru zaplatila celkem 17 108 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, přílohy č. , hodnota, – seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a souvisejícího podacího lístku má soud za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 a souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 16. 1. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , v níž se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč vrátit spolu se smluveným poplatkem ve výši 19 660 Kč. Celková dlužná částka 39 660 Kč byla splatná v 78 týdenních splátkách, kdy termín poslední splátky byl stanoven na den 15. 7. 2021. Žalovaná na splacení úvěru zaplatila celkem 17 108 Kč, a doposud tak žalobkyni dluží částku 22 552 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na tento svůj dluh žalobkyni již dále nezaplatila ničeho, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za Úrok z prodlení je žalobkyní požadován od data 12. 11. 2020. ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.9. Podle bodu 1. přechodných ustanovení k zákonu č. 186/2020 Sb., novelizujícímu s účinností od 24. 4. 2020 zákon č. 257/2016 Sb., dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku má žalobkyně podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru po uplynutí 90 dnů prodlení právo na zaplacení úroku ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Tvrdila-li žalobkyně, že žalovaná se dostala do prodlení od data 12. 10. 2020, tak v souladu s výše citovaným ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru lze přiznat úrok za období počínaje od 16. 7. 2021, tj. po uplynutí více než 90 dnů prodlení, pouze ve výši 8,25 % ročně, nikoliv v procentní sazbě 24,57 %, jak požadovala žalobkyně. Soud proto provedl přepočet kapitalizovaného úroku z částky 13 442,73 Kč od 16. 7. 2021 do 14. 12. 2022, jehož výše činí 1 570,90 Kč. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby v části jistiny 22 552 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 570,90 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 420,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 442,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. V uvedeném rozsahu soud podané žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku. Naproti tomu ohledně úroku požadovaného v rozporu s ust. §122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru byla podaná žaloba výrokem II. tohoto rozsudku částečně zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 162,20 Kč, neboť v případě částečného zamítnutí žaloby se jedná pouze o nepatrný procesní neúspěch žalobkyně. Žalobkyni přiznané náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 903 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč, náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony po 100 Kč, dále odměna za účast u jednání ve výši 2 020 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a. t., náhrada hotových výdajů za jeden úkon ve výši 300 Kč podle § 13 a. t.