6 C 44/2024-137 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 1. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 41 150,98 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 799,43 Kč, úrokem ve výši 23,2 % ročně z částky 39 050,98 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 518,34 Kč a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 050,98 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne 18. 11. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky (dále jen „produktové podmínky“) a sazebník poplatků. Žalobkyně také uvedla, že před schválením úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 23,2 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 266,32 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, a proto právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a v souladu s produktovými podmínkami prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni 11. 4. 2023. Žalovaná po zesplatnění úvěru na tento svůj dluh ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na společnost, Anonymizováno, , Anonymizováno, , která další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 postoupila tuto pohledávku na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatila ani později, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 9. 10. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 11. 2020 (dále jen „smlouva“) a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splatit ve splátkách po 1 266,32 Kč měsíčně, splatných do 10. dne v měsíci počínaje dnem 10. 12. 2020 (článek II. odst. 4. smlouvy). Úrok byl sjednán ve výši 23,2 % ročně. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, (dále jen „úvěrový účet“). Podle článku IV. odst. 10. smlouvy se považuje za porušení smlouvy, ocitne-li se klient v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Z článku IV. odst. 11. smlouvy vyplývá oprávnění prohlásit dluhy klienta vůči bance za ihned splatné, pokud nastane některý z případů porušení smlouvy. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované, jak plyne zejména z žádosti o úvěr ze dne 18. 11. 2020, kde žalovaná uvedla celkový čistý měsíční příjem domácnosti a doložila výši svého čistého měsíčního příjmu rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 23. 3. 2020 o přiznání sirotčího důchodu ve výši 6 722 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 18. 11. 2020 úvěr ve výši 49 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 28. 4. 2023 vyplývá zjištění, že k tomuto dni dlužila žalovaná na jistině částku 39 050,98 Kč, na úrocích 3 799,43 Kč, na úroku z prodlení 264,26 Kč a dále na dlužných poplatcích a nákladech upomínání celkem částku 2 100 Kč. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 13. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 11. 4. 2023. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 a připojeného poštovního podacího archu má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na společnost , Anonymizováno, Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 10. 2023 má potom soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z výzvy k úhradě ze dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla touto výzvou, která jí byla odeslána na poslední známou adresu, s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzvána k úhradě dlužné částky žalobkyni. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro tuto projednávanou věc.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 23,2 % ročně. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně využila svého oprávnění podle článku IV. odst. 11. smlouvy a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 11. 4. 2023. Ke dni zesplatnění úvěru dluh žalované na jistině činil 39 050,98 Kč, na úrocích 3 799,43 Kč, na úroku z prodlení 264,26 Kč a dále na dlužných poplatcích a nákladech upomínání celkem částku 2 100 Kč. Žalovaná na svůj dluh vůči žalobkyni dále nic nezaplatila, přestože s dostatečným předstihem před podáním žaloby byla žalobkyní vyzvána k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná neodporovala.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny a poplatků má žalobkyně podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru po uplynutí 90 dnů prodlení právo na zaplacení úroku ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že úvěr se stal splatným ke dni 11. 4. 2023 a žalobkyně se domáhala zaplacení úroku v sazbě 23,2 % ročně počínaje od 19. 9. 2023, tj. za dobu následující po uplynutí více než 90 dnů trvání prodlení, byl žalobkyni souladu s výše citovaným ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru přiznán úrok pouze ve výši 15 % ročně, nikoliv v procentní sazbě 23,2 % ročně, jak požadovala žalobkyně. Dále pokud žalobkyně v petitu návrhu specifikovala, že v případě požadovaného úroku z prodlení ve výši 2 518,34 Kč se jedná o úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni zesplatnění, tj. ke dni 11. 4. 2023, tak z provedeného dokazování (výpisem z úvěrového účtu ze dne 28. 4. 2023) plyne zjištění, že k datu vystavení tohoto výpisu, které následuje po datu zesplatnění, dluh žalované na úroku z prodlení činil 264,26 Kč, nikoliv žalobkyní požadovaných 2 518,34 Kč. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby v části jistiny 39 050,98 Kč a poplatků 2 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 799,43 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 39 050,98 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 264,26 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 050,98 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, přiznaného žalobkyni podle § 1970 o. z. V uvedeném rozsahu soud podané žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku. Naproti tomu ohledně úroku požadovaného v rozporu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 254,08 Kč (2518,34 – 264,26) byla podaná žaloba výrokem II. tohoto rozsudku částečně zamítnuta.10. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 236 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 058 Kč