7 C 18/2024-47 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 568,91 EUR s příslušenstvím, a to z titulu odtahu a opravy vozidla žalované zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, . V návrhu uvedla, že ze strany původní věřitelky - společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „původní věřitelka“), byla na základě objednávky žalované ze dne , datum, v její prospěch zajištěn odtah a oprava vozidla zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci dálnici , Anonymizováno, na , Anonymizováno, . km ve směru na , adresa, . Původní věřitelka vyúčtovala žalované poskytnuté služby fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , znějící na částku 359,16 EUR se splatností ke dni 21. 7. 2022. Pro případ prodlení s úhradou předmětné částky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z fakturované částky, kterou žalobkyně kapitalizovala na částku 209,75 EUR. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v rámci předžalobní výzvy ze dne , datum, . I přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaná ničeho neuhradila. Celkově tedy žalobkyně požaduje po žalované úhradu částky ve výši 568,91 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 359,16 EUR od 22. 7. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 209,75 EUR od 26. 2. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť jí byla zásilka obsahující žalobu a usnesení o výzvě k vyjádření k žalobě včetně překladu do , Anonymizováno, doručena prostřednictvím příslušného dožádaného soudu vhozením do poštovní schránky žalované.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná ani žalobkyně nevyjádřily). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.4. Vědom si odlišné státní příslušnosti účastníků řízení se soud nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti.5. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“) nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.Podle čl. 5 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty.Podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „nařízení Řím I) se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.Podle č. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Řím I v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, se smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště.6. Soud tedy na základě výše citovaných ustanovení nařízení Brusel I bis dospěl k závěru, že je v dané věci příslušný o žalobě rozhodnout, když zároveň ve smyslu výše uvedených ustanovení nařízení Řím I se smlouva o poskytování služeb řídí českým právním řádem.7. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:- ze závazné objednávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná si objednala u původní věřitelky provizorní opravu (na dojetí na parkoviště) vozidla zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ; pro případ nezaplacení faktury ve lhůtě splatnosti se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové fakturované částky;- z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka vyúčtovala žalované poskytnuté služby částkou 359,16 EUR se splatností ke dni 21. 7. 2022;- ze smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou vyrozuměla;- z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky.8. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná se nevyjádřila, tedy ani nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení.9. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že původní věřitelka provedla na základě závazné objednávky žalované ze dne , datum, odtah a opravu vozidla zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , které tvořilo překážku na , Anonymizováno, . km dálnice , Anonymizováno, ve směru na , adresa, . Původní věřitelka následně žalované vyúčtovala poskytnuté služby v celkové výši 359,16 EUR. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, pak došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatila, a to ani v reakci na předžalobní upomínku. Jelikož došlo k prodlení na straně žalované, je žalovaná povinna uhradit žalobkyni vyjma úroků z prodlení v zákonné výši i smluvní pokutu ve sjednané výši.10. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění, ten, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, ji musí neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle § 1744 s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi p