11 C 199/2025-30 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se úvěr zavázal splatit nejpozději do , datum, spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného neúspěšně vyzývala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, , a proto požaduje kromě nesplacené jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil., právnická osoba, reakci na usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž byla žalobkyně vyzvána, aby soudu sdělila, jak před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a současně i doplnila důkazy k prokázání doplněných tvrzení, vzala žalobkyně žalobu podáním ze dne , datum, částečně zpět co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a změnila žalobní tvrzení tak, že částku , částka, požaduje z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení.5. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Soud má za prokázané, že žalobkyně dne , datum, vyplatila na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného částku , částka, , kterou žalovaný dosud žalobkyni nevrátil. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou upomínku ze dne , datum, , ve které mu byla stanovena třídenní lhůta pro dodatečné splnění povinnosti.7. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, soud řízení podle § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. zastavil co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku).8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným měla být dle původních tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně však v reakci na poučení soudu, aby doplnila žalobu o tvrzení, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a předložila k prokázání doplněných tvrzení i důkazy, soudu sdělila, že oproti původním žalobním tvrzením nově požaduje úhradu jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Jinými slovy, soud na základě tohoto sdělení žalobkyně uzavřel, že žalobkyně nedisponuje dokumentací, která by prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a posuzování jeho schopnosti plnit sjednané povinnosti ve smyslu § 86 odst. 2 zákonem o spotřebitelském úvěru porovnáním příjmů a výdajů a dalších údajů o spotřebiteli. V důsledku změny žalobních tvrzení soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, ve smyslu § 2991 o. z. jako nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že žalovaný na tuto částku ničeho žalobkyni neuhradil. Protože soud by za jiných okolností (nebýt změny žalobních tvrzení, kdy si žalobkyně byla evidentně vědoma toho, že by nebyla schopna prokázat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), posuzoval žalobkyní předloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, postupoval při stanovení doby přiměřené pro žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na procesní neaktivitu žalovaného a na předložené listinné důkazy, ze kterých vyplývá, že žalovaný měl dlužnou jistinu splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí, rozhodl podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou jistinu formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek (výrok II.).9. S ohledem na skutečnost, že předžalobní výzva cílila na pohledávku z titulu spotřebitelského úvěru a obsahovala velmi krátkou lhůtu ke splnění povinnosti, a i s ohledem na výše učiněný závěr soudu o povinnosti žalovaného splatit dlužnou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, je zřejmé, že žalobě nelze s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované úhrady zákonného úroku z prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Žalobkyně měla ve věci úspěch odpovídající přiznané částce , částka, na jistině (91 %) oproti úspěchu žalovaného odpovídající částce , částka, na jistině (9 %). Náklady řízení ve výši , částka, představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení v celkové částce , částka, , sestávající z mimosmluvní odměny ve výši , částka, dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, (dále jen „advokátní tarif“) za dva úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka) a ve znění účinném od , datum, za jeden úkon právní služby à , částka, (žaloba), dále je nutno připočíst částku , částka, , která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku , částka, jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Rozdíl na úspěchu činí 82 % ve prospěch žalobkyně, proto jí náleží náhrada nákladů ve výši , částka, . Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.11. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).