14 C 199/2025-28 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Zástavní věřitelka se návrhem domáhala vůči zástavní dlužnici vydání usnesení, kterým by soud nařídil soudní prodej zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení (dále také „nemovitosti“). Zástavní věřitelka uvedla, že zástavní dlužnice dne , datum, písemně uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči zástavní věřitelce ve výši 15 000 000 Kč, vzniklý na základě neoprávněných převodů finančních prostředků z účtů zástavní věřitelky, k němž měla zástavní dlužnice ze své pozice účetní zástavní věřitelky přístup. Dne , datum, uzavřela zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí zástavní smlouvu k nemovitostem, na jejímž základě bylo zřízeno zástavní právo zástavní věřitelky k nemovitostem ve výlučném vlastnictví zástavní dlužnice, a to za účelem zajištění pohledávek zástavní dlužnice vůči zástavní věřitelce až do celkové výši 15 000 000 Kč. Zástavní právo vzniklo vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu ke dni , datum, . Vzhledem k tomu, že zástavní dlužnice neuhradila zástavní věřitelce do dne podání žaloby ničeho, oznámila zástavní věřitelka přípisem ze dne , datum, zástavní dlužnici, že započne s výkonem zástavního práva, a to soudním prodejem zástavy, když zároveň odeslala příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na zápis započetí výkonu zástavního práva do katastru nemovitostí tzv. poznámkou. Oznámení bylo zástavní dlužnici doručeno dnem , datum, a do katastru nemovitostí bylo započetí výkonu zástavního práva zapsáno s právními účinky zápisu ke dni , datum, .2. Zástavní dlužnice se k návrhu nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se zástavní dlužnice nevyjádřila a zástavní věřitelka vyslovila s takovým postupem souhlas), soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.4. Ke skutkovým tvrzením účastníků řízení byly provedeny důkazy listinami založenými ve spisu, z nichž soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Zástavní dlužnice uznáním dluhu ze dne , datum, (včetně přehledu v příloze č. 1) uznala svůj dluh vůči zástavní věřitelce, vzniklý na základě neoprávněných převodů finančních prostředků z účtů zástavní věřitelky, co do důvodu a výše, a to v částce 15 000 000 Kč. Za účelem zajištění dluhu zástavní dlužnice ve výši 15 000 000 Kč uzavřeli účastníci řízení dne , datum, zástavní smlouvu k nemovitostem ve výlučném vlastnictví zástavní dlužnice. Zástavní dlužnice zástavní věřitelce ničeho neuhradila, a proto jí zástavní věřitelka přípisem ze dne , datum, , jenž byl zástavní dlužnici doručen dne , datum, , oznámila započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zástavní věřitelka v tomto řízení prokázala, že má za zástavní dlužnicí zajištěnou existující pohledávku vzniklou na základě neoprávněných převodů finančních prostředků z účtů zástavní věřitelky, k němž měla zástavní dlužnice ze své pozice účetní zástavní věřitelky přístup. Zástavní dlužnice svůj dluh vůči zástavní věřitelce uznala co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), přičemž pohledávka je zajištěna existujícím zástavním právem dle § 1309 a násl. o. z., a to k zástavě, jež je ve výlučném vlastnictví zástavní dlužnice. Tím byly naplněny podmínky ve smyslu § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a soud proto, i s ohledem na § 1359 o. z., návrhu, jímž se zástavní věřitelka domáhala vůči zástavní dlužnici nařízení prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 15 000 000 Kč, vyhověl.6. O nákladech řízení případně vzniklých zástavní věřitelce v tomto řízení, které tvoří příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.), bude rozhodnuto v navazujícím vykonávacím řízení (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/16).