14 C 220/2024-79 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala vyklizení prostor nemovité věci uvedených ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že je dcerou žalovaného a dále, že je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí uvedených ve výroku č. I tohoto rozsudku. Dále žalobkyně uvedla, že tyto nemovité věci obývá její manžel , jméno FO, , jejich nezletilý syn , jméno FO, , její matka , jméno FO, a matka paní , jméno FO, , paní , jméno FO, . Žalobkyně v žalobě poukázala na okolnost, že dne , datum, došlo k policejnímu vykázání žalovaného ze společného obydlí a to s ohledem na předcházející útoky ze strany žalovaného. Dne , datum, byl podán návrh na prodloužení předběžného opatření ve smyslu ustanovení § 410 a násl. z. ř. s. Na nařízeném soudním jednání žalovaný měl prohlásit do protokolu, že se již neplánuje nastěhovat zpět do rodinného domu na adrese , adresa, , , adresa, , tedy do nemovitých věcí uvedených ve výroku čl. I tohoto rozsudku. Z tohoto důvodu žalobkyně se svým manželem a matkou upustili od dalšího soudního řízení. Podle žalobkyně žalovaný se dne , datum, do rodinného domu nastěhoval zpět a psychický teror ze strany žalovaného vůči žalobkyni, jejímu manželovi a matce žalobkyně se začal se stále se stupňující intenzitou opakovat. Žalobkyně, její manžel a matka žalobkyně proto dne , datum, podali u soudu další návrh na vydání předběžného opatření ve smyslu ustanovení § 400–409 z. ř. s. Tomuto návrhu bylo ze strany soudu v plném rozsahu vyhověno. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný užíval předmětné prostory na základě jejího ústního souhlasu jako vlastníka nemovitosti a dále na základě manželství s matkou žalobkyně paní , jméno FO, . Žalobkyně poukázala na to, že manželství její matky , jméno FO, a žalovaného, jejího otce, bylo pravomocně rozvedeno ke dni , datum, . Protože společné bydlení žalobkyně, žalovaného a dalších uživatelů nemovité věci bylo nesnesitelné zejména z důvodu tělesného a duševního násilí ze strany žalovaného, rozhodla se žalobkyně dne , datum, k odvolání ústního souhlasu s bydlením žalovaného předmětné nemovitosti. Žalobkyně uvedla, že žalovanému dala lhůtu k vystěhování do , datum, , žalovaný se však v této lhůtě z předmětných prostor nevystěhoval. Podle žalobkyně se žalovaný z předmětných prostor nevystěhoval ani po doručení předžalobní výzvy dne , datum, , kdy mu stanovila lhůtu k vystěhování do , datum, . Podle žalobkyně tak žalovaný užívá předmětnou nemovitost bez právního důvodu, a proto je nucena se vyklizení předmětných prostor domáhat touto žalobou.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Podle názoru žalovaného mu stále svědčí odvozený právní důvod k užívání předmětných prostor i po rozvodu manželství. Žalovaný je toho názoru, že žalobkyně není oprávněnou osobou k tomu, aby se domáhala vyklizení předmětných prostor, protože na příslušném listu vlastnictví v katastru nemovitostí je uvedena poznámka spornosti jejího vlastnického práva. Dále se žalovaný domnívá, že by bylo i v rozporu s dobrými mravy, kdyby předmětné prostory měl vyklidit. Žalovaný poukázal na to, že není pravda, že by předmětné prostory neužíval, protože tam měl a má všechny osobní věci a i jiné věci a má tam i hlášen trvalý pobyt. Žalovaný potvrdil, že žalobkyně je jeho dcerou, a že je evidovanou vlastnicí předmětných nemovitostí a to na základě darovací smlouvy mezi ní a jeho bývalou manželkou , jméno FO, , která tyto nemovité věci bez jeho vědomí žalobkyni darovala a to za trvání manželství, následně pak jeho bývalá manželka paní , jméno FO, podala žádost o rozvod a podle názoru žalovaného se tak v případě uvedeného darování jednalo o spekulativní záměr mezi jeho bývalou manželkou , jméno FO, a žalobkyní, aby byl v následném vypořádání SJM, dnes již zaniklého, „okraden o možnost vypořádání SJM dle práva“. Žalovaný dále uvedl, že veškeré předmětné nemovitosti nabyla jeho bývalá manželka , jméno FO, darem od svých rodičů a to za trvání manželství. Dále žalovaný uvedl, že od roku 1986, tedy od doby získání daru, on i jeho bývalá manželka tyto nemovitosti zvelebovali, přestavovali a modernizovali, když podle jeho názoru tyto nemovitosti mají dnes hodnotu asi , částka, . Veškeré tyto investice do nemovitostí investovali buď ze společných peněz nebo z části i z jeho vlastních peněz, které získal prodejem jiného majetku. Dále žalovaný uvedl, že po rozvodu manželství k dohodě o vypořádání zaniklého SJM zatím nedošlo. Dále žalovaný uvedl, že se u zdejšího soudu domáhá žalobou svých práv, kdy namítá, že převedení předmětných nemovitých věcí darovací smlouvu jeho bývalou manželkou na žalobkyni bez jeho písemného souhlasu je porušení zákona. Žalovaný tvrdí, že byl dohodnut s bývalou manželkou, že bude v předmětném domě po rozvodu bydlet, než se vyřeší finanční záležitosti zaniklého SJM. Po vzájemném souhlasu všech stran se žalovaný sestěhoval do suterénu domu, tedy prostor, které jsou předmětem této žaloby. Žalovaný poukázal na svoje vážné onemocnění a místo, aby se jeho bývala manželka a dcera o něj postaraly, tak mu začal naopak už začátkem roku 2023 od těchto osob teror, kdy byl neustále napadán a utiskován.3. Z výpisu katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník nemovitých věci uvedených ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně se stala vlastníkem těchto nemovitých věcí na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , když právní účinky zápisu nastaly k , datum, . Dále z tohoto výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil a má za prokázané, že je zde evidováno věcné břemeno bytu k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, a to pro , jméno FO, a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, a dále je zde evidováno věcné břemeno bytu k pozemkům parc. č. , hodnota, , 960 pro , jméno FO, a to na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . Dále z uvedeného výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil a má za prokázané, že je na tomto listu vlastnictví vyznačená poznámka spornosti k pozemkům parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a to na základě oznámení o padané žalobě na určení práva u Okresní soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, .4. Dále soud provedl důkaz smlouvou darovací a o zřízení věcného břemena ze dne , datum, , ze které zjistil a má za prokázané, že ta byla uzavřena mezi matkou žalobkyně , jméno FO, , jako dárkyní, žalobkyní, jako obdarovanou a mezi , jméno FO, , matkou , jméno FO, , jako vedlejší účastnicí. Touto smlouvou , jméno FO, daruje své dceři, tedy žalobkyni, do jejího výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na shora uvedeném listu vlastnictví čl. , Anonymizováno, a žalobkyně jako obdarovaná tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví přijímá. Zároveň žalobkyně v této smlouvě zřídila ve prospěch své matky , jméno FO, právo odpovídající věcnému břemenu (služebnost bytu) váznoucí na uvedených věcech zapsaných na LV č. , hodnota, a spočívající v právu , Jméno žalobkyně, z věcného břemena tyto nemovité věci včetně všech jejich součástí a příslušenství doživotně, bezúplatně, výlučně a v plném rozsahu užívat, a to včetně práva přístupu do nich a práva přijímat v nich návštěvy. Věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně a , jméno FO, ho přijímá. Vedlejší účastnice smlouvy , jméno FO, se zřízením tohoto věcného břemena ve prospěch , jméno FO, souhlasila.5. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a z úředního informačního systému soudu soud zjistil a má za prokázané, že manželství žalovaného a , jméno FO, bylo uzavřeno dne , datum, a pravomocně bylo rozvedeno uvedeným rozsudkem ke dni , datum, . Manželství žalovaného a matky žalobkyně , jméno FO, tedy trvalo v době od , datum, do , datum, .6. Ze shodných tvrzení účastníků a z listiny ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně doručila žalovanému v písemné formě svoje odvolání souhlasu s užíváním přízemí rodinného domu, tedy prostor, které jsou předmětem vyklizení v tomto soudním řízení. Žalobkyně stanovila termín k vystěhování do , datum, . Dále ze shodných tvrzení účastníků z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně doručila žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení části rodinného domu, která je předmětem tohoto soudního řízení. V předžalobní výzvě žalobkyně žalovaného mimo jiné upozornila na to, že pokud nedojde k jeho vystěhování z předmětných prostor do , datum, , bude se domáhat svých práv soudní cestou. Z otisku podacího razítka na žalobě v této právní věci soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně podala u podepsaného soudu žalobu v této právní věci dne , datum, .7. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, a ze spisu Okresního soud ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, a z úředního informačního systému soudu sou