7 C 26/2026-21 – Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 304 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „přechodná věřitelka“), která jí nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi přechodnou věřitelkou a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného uskutečněné prostřednictvím webových stránek původní věřitelky www.ofin.cz a po řádném ověření jeho úvěruschopnosti dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal původní věřitelce uhradit spolu se sjednaným příslušenstvím formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však původní věřitelce úvěr řádně a včas nesplácel a dostal se do prodlení, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 11 200 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč a dlužných smluvních úroků v kapitalizované výši 3 200 Kč) včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 200 Kč od , datum, do zaplacení a dále částky 4 104 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, resp. na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas. Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze žádosti o spotřebitelský úvěr, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z potvrzení o platbě soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému po řádném ověření jeho úvěruschopnosti dne , datum, bezhotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit původní věřitelce formou pravidelných měsíčních splátek; byl sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN činila 5 535,71 %; pro případ prodlení s úhradou bylo sjednáno oprávnění původní věřitelky požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení;- ze všeobecných obchodních podmínek původní věřitelky soud zjistil, za jakých podmínek poskytuje původní věřitelka své služby klientům;- z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že přechodná věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni;- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání zásilky soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky původní věřitelky za žalovaným a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Původní věřitelka uzavřela se žalovaným, po řádném ověření jeho úvěruschopnosti, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému bezhotovostní spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal jej původní věřitelce uhradit spolu se sjednaným příslušenstvím formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však původní věřitelce do dnešního dne úvěr neuhradil. Původní věřitelka následně postoupila pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku, která ji postoupila na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poté, co řádně ověřila jeho úvěruschopnost, poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku ze smlouvy řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným příslušenstvím původní věřitelce nevrátil. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku, která ji následně postoupila na žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatila jistinu ve výši 8 000 Kč včetně sjednaného úroku v kapitalizované výši 3 200 Kč (tj. úroku ve výši 40 % měsíčně z dlužné jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru), dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 1970 občansk