7 C 3/2026-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 512,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz a po řádném ověření jeho úvěruschopnosti dne , datum, k uzavření Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly zejména Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 23 900 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky včetně příslušenství žalobkyni vrátit v pravidelných denních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 4 300 Kč a dne , datum, částku 3 700 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když žalobkyni uhradil na jistinu toliko částku 0,19 Kč dne , datum, , dostal se do prodlení a žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala dlužnou částku ve výši 18 210,47 Kč představující jistinu ve výši 7 999,81 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 159,05 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 91,50 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 329,70 Kč, smluvní úrok ve výši 9 630,41 Kč, smluvní pokutu ve výši 301,96 Kč a konečně zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 580,06 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „FLEXI PŮJČKA“ č. , hodnota, ze dne , datum, a z předpisu denních splátek soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 23 900 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky včetně příslušenství žalobkyni vrátit v pravidelných denních splátkách ve výši dle obchodních podmínek žalobkyně, resp. dle sjednaného předpisu splátek; splatnost úvěru byla sjednána na den , datum, ; byl sjednán úrok ve výši 1,016 % denně a RPSN činila 1 998,07 %; dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně a poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše; pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním v paušální výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč měsíčně či ve výši 105 Kč za každou upomínku;- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 4 300 Kč a dne , datum, částku 3 700 Kč;- ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, jaké služby poskytuje žalobkyně klientům a za jakých podmínek;- z informací pro spotřebitele, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlasu se zpracováním osobních údajů, obecných principů posuzování a filozofie Společenství, scanu občanského průkazu žalovaného, identifikovaných příjmů žalovaného a z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, resp. že provedla lustraci žalovaného v dostupných databázích (centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací, registr neplatných dokladů MV ČR atd.) a dále stran jeho osobních a majetkových poměrů vycházela z tvrzení žalovaného;- z výzvy k uhrazení dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně s okamžitou platností vypověděla smlouvu o úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou dlužné částky v délce 288 dní;- z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu.5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, a to na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím prostřednictvím sjednaných denních splátek. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil a dostal se do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Soud má však za to, že sjednaná výše smluvního úroku je v rozporu s dobrými mravy, neboť přesahuje tzv. judikaturní strop.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právním zhodnocení skutkového stavu a ve smyslu citovaných ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, nicméně žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož řádně a včas nehradil sjednané splátky, čímž se dostal do prodlení. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, jelikož výše sjednaných smluvních úroků (tj. úrok ve výši 1,016 % denně, RPSN ve výši 1 998,07 %) je v rozporu s dobrými mravy (i judikaturou), v důsledku čehož je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 580 občanského zákoníku. Z toho důvodu byla práva a povinnosti mezi žalobkyní a žalovaným posouzena jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, když žalobkyni soud přiznal částku 7 999,81 Kč, neboť z provedeného dokazování není pochyb o tom, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 8 000 Kč, zatímco žalovaný uhradil na jistinu toliko částku 0,19 Kč. Je nepochybné, že se žalovaný s úhradou dlužné částky dostal do prodlení, tudíž soud přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 7 999,81 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku) a ve zbylém rozsahu žalobu z výše uvedených důvodů zamítl (výrok