30 C 77/2021-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozsudku, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 1 920 Kč s příslušenstvím z titulu nákladů na odtah. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě provedeného dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Na základě pověření primátora [územní celek] (č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) a mandátní smlouvy ([číslo] ze dne [datum], ve znění jejích změn a dodatků) je společnost [právnická osoba] oprávněna v rámci výkonu mandátu (správy pozemních komunikací na území [stát. instituce]) rovněž provádět činnosti související s odtahy vozidel – překážek silničního provozu. Dne 8. 9. 2020 bylo odtaženo z ul. [ulice] v [obec] osobní motorové vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] (dále též jako„ předmětné vozidlo“), které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Jelikož žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo jeho vozidlo odtaženo a umístěno na záchytné parkoviště. Cena za odtažení vozidla činila částku 1.920 Kč a byla stanovena usnesením Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] následovně úhrada za odtah 1.487,60 Kč, cena za uložení vozidla 99,17 Kč/den + 21% DPH. Podle výpisu z centrální evidence vozidel byl v době odtahu předmětného vozidla jako provozovatel uveden žalovaný. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v rozhodném znění (dále jen jako„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“) kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace. Podle ustanovení § 45 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Předmětné vozidlo, jehož provozovatelem byl žalovaný, tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, a proto bylo dne 8. 9. 2020 na základě rozhodnutí strážníka Městské policie Brno odtaženo. Dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích nese v tomto případě náklady odstranění provozovatel vozidla. Odtah vozidla byl proveden k tomu oprávněnou osobou a výše nákladů byla poté stanovena na základě usnesení Rady města Brna č. R6/085 ze dne 21. 11. 2012. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 1 920 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatiti úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalovanému, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalobcem účelně vynaložené pak činí částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 200 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů (2x100 Kč) za sepis žaloby a předžalobní výzvu podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, když se jedná o plnění do 10 000 Kč a současně se fakticky jedná o formulářovou žalobu v níž žalobce mění pouze údaje týkající se označení vozidla a důvodu odtahu a je tedy naplněno ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení za právní zastoupení žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, který konstatoval, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soudu je z úřední činnosti známo, že v obdobných sporech, kde vystupuje tentýž žalobce, tyto zajišťují vedení sporu prostřednictvím svých právníků. V dané věci se jednalo o spor skutkově i právně jednoduchý, jehož vedení nekladlo větší nároky na odbornost při právním zastoupení. Soud proto žalobcem požadované náklady za právní zastoupení nepovažuje za účelně vynaložené, a proto žalobci přiznal jednak právo na zaplacený soudní poplatek a dále výše specifikovanou paušální náhradu hotových výdajů. Soud stanovil lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.