5 CO 6/2022-56 — Vrchní soud v Olomouci

1. Shora označeným rozsudkem krajský soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 4. 11. 2021, [číslo jednací] (dále jen katastrální úřad), povolením vkladu zániku zástavního práva k jednotce [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech budovy a na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno] (dále jen nemovitosti, odstavec I. výroku), přičemž o nákladech soudního řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odstavec II. výroku). 2. Dle skutkového závěru krajského soudu bylo dne 16. 9. 2021 katastrálnímu úřadu doručeno rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021, č. j. 66 E 186/2014-100 a Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108, kterými bylo rozhodnuto o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. Katastrální úřad dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon), neboť předložená rozhodnutí nejsou závazná pro osobu, v jejíž prospěch je předmětné zástavní právo k nemovitostem v katastru nemovitostí zapsáno, a proto vklad zániku zástavního práva rozhodnutím ze dne 4. 11. 2021, [číslo jednací] zamítl. Rozhodnutí navíc nebyla opatřena doložkou právní moci. Soud prvního stupně dále skutkově zjistil, že ve vztahu k nemovitostem v SJM žalobců je s právními účinky ode dne [datum] zapsána jako osoba oprávněná ze soudcovského zástavního práva nikoli společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (osoba oprávněná z výkonu rozhodnutí), nýbrž další účastník řízení - [právnická osoba] [anonymizováno]. Přestože již od roku 2017 byla další účastnice zapsána v katastru nemovitostí jako osoba oprávněná z předmětného soudcovského zástavního práva, nebyla účastníkem řízení o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, neboť jako oprávněná zde stále figurovala společnost [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], přičemž o jejím procesním nástupnictví nebylo nikdy v exekučním řízení rozhodnuto. 3. Krajský soud po právní stránce dovodil, že katastrální úřad byl povinen zkoumat v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 katastrálního zákona, zda je vkladová listina v podobě soudního rozhodnutí závazná i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno. Soudní rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva nejsou ve smyslu ustanovení § 159a ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o. s. ř. závazná pro [právnická osoba] [anonymizováno], tedy vůči osobě, v jejíž prospěch je zástavní právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno. Pokud je katastrálnímu úřadu doručen rozsudek soudu a osoba, proti které směřuje rozhodnutí soudu, není v katastru zapsána jako vlastník nebo jiný oprávněný, katastrální úřad vklad zamítne, neboť rozhodnutím soudu nemůže být postižena osoba, která nebyla účastníkem dotčeného soudního řízení. Katastrální úřad smí v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí přihlížet k pravomocnému rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno vlastnictví převáděných nemovitostí jinak, než jak se podává z (dosavadního) stavu zápisů v katastru nemovitostí, ale jen tehdy, je-li rozhodnutí závazné (§ 159a o. s. ř.) pro všechny, kdo jsou účastníky řízení o povolení vkladu. Katastrální úřad proto postupoval správně, pokud návrh na zápis výmazu zástavního práva zamítl. Pokud rozhodnutí vydaná v exekučním řízení nejsou závazná pro další účastnici řízení, je nezbytné, aby se žalobci cestou určovací žaloby dle ustanovení § 80 o. s. ř. domáhali vůči další účastnici řízení, v jejíž prospěch je zástavní právo v katastru dosud zapsáno, určení neexistence soudcovského zástavního práva. Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodoval dle ustanovení §§ 142 odst. 1 a 245 o. s. ř., neboť žalobci byli procesně neúspěšní účastníci řízení a další účastnici náklady řízení nevznikly. 4. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání, kterým se domáhali jeho změny a vyhovění žalobě, případně jeho zrušení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně. Odvolatelé namítali, že výkon rozhodnutí skončil v roce 2015 pravomocným zřízením soudcovského zástavního práva k dotčeným nemovitostem pro původního oprávněného společnost [právnická osoba] Ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byl následně výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k dotčeným nemovitostem zastaven a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 bylo zrušeno, když o právním nástupnictví na straně oprávněného nebylo rozhodnuto. Katastrálnímu úřadu nic nebránilo, aby návrhu na výmaz zástavního práva vyhověl, neboť věděl, o jakou věc se jedná, když v katastru nemovitostí je nezaměnitelně specifikována jednak nemovitost, jíž se dané soudcovské zástavní právo týká, jednak usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 bylo podkladem pro zápis soudcovského zástavního práva. Soud prvního stupně tak legalizoval stav, kdy je v katastru nemovitostí zapsáno neexistující soudcovské zástavní právo, resp. je zapsáno soudcovské zástavní právo, jehož titulem je pravomocně zrušené usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15. Odvolatelé dále namítali, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť se soud prvního stupně dostatečně nevypořádal s pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108, na jehož odůvodnění, žalobci do značné míry postavili svoji argumentaci. 5. Odvolatelé dále poukázali na skutečnost, že napadený rozsudek je vůči nim velmi nespravedlivý, neboť žalobci jsou vystaveni absurdní situaci, kdy k tíži jejich nemovitosti je v katastru nemovitostí stále zapsáno soudcovské zástavní právo bez právního důvodu. Nejprve byl neprávem v roce 2015 nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, který byl následně v roce 2021 zrušen, přesto však soud prvního stupně z formalistických důvodů žalobě nevyhověl. Soud prvního stupně žalobce de facto trestá za to, že soudy, které rozhodovaly v roce 2021 o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, nerozhodly o procesním nástupnictví (vstup další účastnice na místo exekučně oprávněné). I kdyby se tak stalo, je pravděpodobné, že by reakcí bylo další účelové postoupení sporné pohledávky postupitelem [právnická osoba] Žalobci dále namítali, že je pro ně zarážející, když nejprve Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108 potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021, jímž byl zastaven výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a jímž bylo zrušeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 ze dne 17. 2. 2015, když konstatoval, že„ Katastr nemovitostí pozná o jakou věc se jedná, neboť v katastru nemovitostí je specifikována nemovitost, jíž se soudcovské zástavní právo týká i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15, které bylo podkladem pro zápis soudcovského zástavního práva“ a tentýž soud následně napadeným rozsudkem předchozí právní názor popřel. 6. Další účastnice řízení se k podanému odvolání nevyjádřila. 7. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnou osobou, obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. a odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a to při odvolacím jednání (ustanovení § 214 odst. 1 o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné. 8. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední činnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolateli namítány a vady uvedené v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu nevyplývají. Jiné vady řízení, k nimž odvolací soud, pokud by je zjistil, musí přihlédnout, jen když by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), rovněž z obsahu spisu nevyplývají. 9. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že se žalobci žalobou podanou u krajského soudu dne [datum] domáhali nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 4. 11. 2021, [číslo jednací] tak, že se povoluje vklad výmazu zástavního práva k nemovitostem, přičemž poukázali na závěry usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2015, č. j. 19 Co 104/2015-39. Katastrální úřad se k podané žalobě vyjádřil tak, že doručená rozhodnutí nejsou závazná pro osobu, v jejíž prospěch je předmětné zástavní právo v současnosti zapsáno, neboť [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla účastníkem řízení.