12 Cmo 211/2011-77 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením přerušil soud prvního stupně řízení poté, co ve věci vydal směnečný platební rozkaz, žalovaný podal včasné námitky a Policie České republiky dne 10.1.2011 sdělila soudu, že pod sp. zn. KRPA-2024/TČ-2010_000074 probíhá trestní řízení, v němž je řešeno podezření ze spáchání trestného činu útisku dle ust. § 177 trest.zákoníku, věc se týká existence předmětné sporné směnky. Soud prvního stupně řízení dle ust. § 109 odst.2 písm.c/ řízení přerušil, neboť v tomto trestním řízení je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Vytýká soudu prvního stupně, že při vydání napadeného usnesení nerespektoval ustanovení § 175 odst. 4 o.s.ř. a v něm vyjádřenou koncentrační zásadu směnečného řízení.V podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu se žalovaný totiž bránil pouze tvrzením o úhradě směnky v řádném termínu. Toto tvrzení nepodložil žádnými důkazy. Právě s ohledem na koncentrační zásadu směnečného řízení se tedy soud prvního stupně může zabývat jen těmito námitkovými tvrzeními. K tomu, že žalovaný dne 22.11.2010, déle než půl roku po vydání směnečného platebního rozkazu, podal na žalobce trestní oznámení pro podezření z přečinu útisku, již soud nemůže přihlížet. Policejní orgán, namísto aby vyčkal rozhodnutí Městského soudu v Praze v řízení o námitkách, řešil trestní oznámení jako prejudiciální otázku a ingeroval ve prospěch žalovaného a snažil se soud ovlivňovat. Podával soudu informace z vlastní iniciativy a jednal tak v rozporu s ustanovením § 8 trestního řádu, podle něhož policejní orgán může od soudu vyžadovat informace pro potřeby trestního řízení. Dále uvádí, že civilní soud je oprávněn při zjišťování skutkového stavu věci předběžně posuzovat i otázky zasahující do oboru trestního práva. Své odvolání dále doplnil podáním, které označil jako stížnost na podstatnou vadu řízení a žádost o její odstranění. Obsahem tohoto podání žalobce je výklad ustanoveních § 49 o.s.ř. ve vazbě na doručování předmětného směnečného platebního rozkazu žalovanému. Žalobce dovozuje, že námitky žalovaného byly podány opožděně, až po uplynutí zákonné lhůty, a soud prvního stupně je měl podle § 175 odst. 3 o.s.ř. odmítnout.Odvolací soud bez nařízení jednání podle ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 o.s.ř.a shledal odvolání důvodné.Podle ustanovení § 109 odst.2 písm. c/ o.s.ř. může soud přerušit řízení, probíhá-li řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Jedná-li se o řízení o námitkách, muselo by se v toto jiném řízení jednat o řešení takové otázky, o která by byla relevantní pro posouzení důvodnosti podaných námitek. Tento předpoklad v dané věci splněn není. Námitková obrana žalovaného je postavena na tvrzení úhradě směnečného dluhu v daném termínu splatnosti bez vydaného platného potvrzení o splacení dluhu. Žalovaný v námitkách uvedl, že žalobce mu pouze obyčejnou tužkou napsal a podepsal papír, že převzal částku 14.000,- Kč. Tento papír se žalovanému po čtyřech letech nepodařilo dohledat. Žádné tvrzení o jakémkoliv nedostatku projevu svobody vůle žalovaného při vystavení směnky či v souvislosti s ním v námitkách obsaženo není. Lhůta pro podání námitek, jak vyplývá z ustanovení § 175 odst. 1 o.s.ř., je třídenní, běží ode dne následujícího pro doručení směnečného platebního rozkazu. K jakýmkoliv později uplatněným námitkám již soud podle ustanovení § 175 odst. 4 o.s.ř. přihlížet nemůže. I kdyby tedy žalovaný námitku nesvobody projevu vůle nyní uplatnil, jednalo by se o námitku opožděnou. Pokud se šetření orgánů činných v trestním řízení týká trestního oznámení žalovaného právě v těchto souvislostech, nemohou být žádná zjištění v tomto řízení učiněná relevantní pro posouzení námitkových tvrzení žalovaného. Důvody pro přerušení řízení dle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. dány nejsou.Odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 o.s.ř. změnil tak, že řízení se nepřerušuje.Pokud pak dále žalobce v odvolání poukazuje na opožděnost námitek, není posouzení dodržení lhůty pro podání námitek ze strany žalovaného předmětem napadeného usnesení. Odvolací soud proto nemůže předjímat posouzení této otázky soudem prvního stupně. Je však nutno odkázat na úřední záznam, učiněný soudem prvního stupně na č.l. 69 spisu, v němž se tento soud písemně vyjadřuje ke stížnosti žalobce ohledně vady řízení spojené se žádostí o její odstranění, obsažené v doplnění odvolání. Uvádí se v něm, že námitky žalovaného nemohly být odmítnuty pro opožděnost dle ustanovení § 175 odst. 3 o.s.ř., protože směnečný platební rozkaz byl doručován žalovanému na adresu odlišnou od adresy zapsané v Centrální evidenci obyvatel, neuplatní se proto fikce doručení na ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř. a námitky tak byly podány v zákonem stanovené lhůtě.