6 Cmo 127/2019-99 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále jen soud) ve výroku I. rozhodl, že rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 14.6. 2016, pod č. usn. 9/16-2/2, jež bylo vypraveno dopisem č.j. 609/2015 se dnem vyhotovení 20.6.2016, o vyloučení žalobce z družstva, je neplatné, ve výroku II. určil, že žalobce je členem žalovaného s nájemním právem k bytové jednotce č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , která zahrnuje podíl , Anonymizováno, na společných částech domu na adrese , adresa, , a v dalším výroku označeném v rozsudku rovněž jako II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 33 040 Kč, a to k rukám zástupce žalobce.2. Soud vycházel z toho, že se žalobce, v řízení zahájeném dne 8. 2. 2017, žalobou ve znění jejího upřesnění při posledním jednání před soudem, domáhal vydání rozhodnutí, jež jsou obsahem výroků I. a II. rozsudku soudu.3. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce se členem žalovaného stal dne 24. 9. 1998 na základě smlouvy (dohody) o převodu členských práv a povinností od paní , Anonymizováno, , jejíž uzavření bylo v tento den žalovanému převodcem paní , Anonymizováno, , a žalobcem jako nabyvatelem oznámeno, že členství žalobce trvalo až do doby, než mělo v důsledku rozhodnutí o vyloučení z družstva ze dne 20. 6. 2016 zaniknout uplynutím příslušné lhůty pro podání námitek členské schůzi, že do tohoto okamžiku svědčilo žalobci i nájemní právo k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví číslo , Anonymizováno, pro Katastrální úřad , Anonymizováno, , jež zahrnovala i podíl , Anonymizováno, na společných částech domu na adrese , adresa, (dále jen bytová jednotka), že představenstvo žalovaného rozhodlo o vyloučení žalobce z družstva dne 14. 6.2016 pod číslem usnesení 9/16-2/2 a bylo vypraveno dopisem ze dne 20. 6. 2016, č.j. 609/2015, že tento dopis byl adresován žalobci na adresu , adresa, , že v přihlášce za člena bytového družstva ze dne 24. 9. 1998 žalobce uvedl jako svoji adresu bydliště , adresa, , a to v návaznosti na uvedenou dohodu o převodu členských práv a povinností, že žalovaný nedoručoval uvedený dopis o vyloučení žalobce z družstva na adresu žalobce uvedenou v seznamu členů žalovaného, neboť tento dopis doručoval pouze na adresu , adresa, , a že členská schůze žalovaného projednávala vyloučení žalobce. Dále soud vyšel ze zjištění z obsahu stanov žalovaného, jenž je existujícím družstvem nejpozději ode dne 8. 6. 1959, ve znění změn schválených naposledy dne 4. 11. 2013, které byly platné a účinné v období června 2016, konkrétně jejich Čl. 23 Vyloučení, odst. 7), odst. 1) a Čl. 84 Doručování.4. Soud za podstatné shledal, že na jinou adresu, než na adresu , adresa, , žalovaný rozhodnutí o vyloučení žalobce z družstva nedoručoval, jakož i to, že tato adresa nebyla adresou žalobce uvedenou v seznamu členů žalovaného (§ 621 z. o. k.). Soud vyložil, že rozhodná úprava doručování rozhodnutí představenstva o vyloučení žalobce z družstva je obsažena ve stanovách, a to v Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov, dle které rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva musí být vyloučenému členovi družstva doručeno doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena družstva uvedenou v seznamu členů. Úpravu doručování obsaženou v Čl. 84 Doručování, odst. 1, které se žalovaný dovolává, neshledal soud rozhodnou, neboť Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov, pro doručování rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva představuje úpravu speciální, jež má přednost, což je zřejmé z toho, že obě úpravy vedle sebe obstát nemohou. To vyplývá z úvodu Čl. 84 Doručování, odst. 1 stanov, kde je upravena možnost doručovat poštou nebo jiným vhodným způsobem, což nemůže obstát s ujednáním o doručování jen do vlastních rukou dle Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov, a to ani ve spojení s ujednáním v odst. 2 uvedeného článku 84 stanov, jenž upravuje předpoklady doručování doporučeným dopisem do vlastních rukou, jež lze vyložit logicky jen tak, že se týká doručování dle Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov právě jako případu určeného stanovami. Nadto by úprava adresy užívaného bytu dle Čl. 84 Doručování, odst. 1 písm. a) stanov nebo oznámené kontaktní adresy jako adres, na něž by bylo možné doručovat rozhodnutí o vyloučení z družstva, byla v rozporu s kogentní úpravou obsaženou v § 621 z. o. k., neboť žádná z těchto adres nepředstavuje adresu člena družstva uvedenou v seznamu členů. Soud uvedl, že zmíněná ujednání stanov je nutno vykládat objektivně, neboť upravují práva a povinnosti osob, jež se členy družstva mohou stát v budoucnu a poukázal na příslušnou judikaturu a literaturu.5. Soud uzavřel, že obsahem Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov je úprava, která odpovídá § 621 z. o. k., kterou lze navíc v tomto rozsahu považovat za kogentní, neboť s ohledem na zásadní význam rozhodnutí o vyloučení z družstva pro člena družstva musí být zřejmé a nepochybné, na jakou adresu musí být takové rozhodnutí doručováno, což odpovídá pravidlům veřejného pořádku6. S odkazem na obsah přihlášky za člena bytového družstva (žalovaného), z něhož vyplývá jako adresa žalobce adresa , adresa, , uvedl soud, že z povahy tohoto úkonu je třeba uzavřít, že jde o adresu, kterou žalobce sděloval jako adresu, jež má být uvedena v seznamu členů (§ 621 z. o. k.).7. Soud neshledal významné, že žalobce nesplnil své procesní povinnosti prokázat tvrzení, že před odesláním rozhodnutí o vyloučení z družstva oznámil žalovanému jako adresu, jež má být uvedena v seznamu členů, adresu , adresa, , (žalobce svůj výslech k tomuto nenavrhl, a jestliže žalovaný její oznámení popírá, nemůže být prokázáno existencí písemnosti, o jejíž existenci není ničeho známo). I pokud by však toto tvrzení žalobce prokázal, důsledky posouzení by byly logicky stejné, pokud bylo rozhodnutí o vyloučení z družstva zasíláno na jinou adresu, tj. pokud žalovaný nedoručoval rozhodnutí o vyloučení z družstva na adresu , adresa, , jako adresu uvedenou v seznamu členů družstva, nepostupoval v souladu s § 621 z. o. k., a proto se neuplatní ani § 618 odst. 1 z. o. k. o počátku běhu lhůty k podání námitek, a žalobce tudíž z družstva vyloučen nebyl. Soud s odkazem na příslušnou judikaturu uvedl, že s ohledem na zásadní důsledky, jež má pro člena družstva rozhodnutí o jeho vyloučení z družstva, je nutnou podmínkou vzniku tohoto následku řádné doručení takového rozhodnutí, jinak lhůta k podání námitek nepočne běžet, i kdyby se o svém vyloučení žalobce dozvěděl jinak.8. Soud dospěl k závěru, že žaloba v rozsahu dle výroku I. rozsudku soudu byla v rámci lhůty dle § 620 odst. 1 z. o. k. podána důvodně, třebaže lhůta k podání žaloby ještě nepočala běžet, ale právní zájem na požadovaném určení dle výroku I. rozsudku soudu je v dané situaci dán. Soud uvedl, že je tomu tak proto, že nebylo-li žalobci rozhodnutí o vyloučení z družstva řádně doručeno, není důvodu pro to, aby proti němu byly podávány námitky k členské schůzi, a doznává-li současně žalovaný, že jeho členská schůze projednávala vyloučení žalobce, vyjasňuje rozhodnutí soudu mezi účastníky v souladu se smyslem a účelem § 620 odst. 1 z. o. k., zda vyloučení bylo platné či nikoliv. Přípustnost takové žaloby soud odůvodnil odkazem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016.9. Ve vztahu k výroku II. rozsudku soudu soud uvedl, že je-li nesporné, že členem žalovaného se stal žalobce dne 24. 9. 1998 na základě uvedené smlouvy (dohody) o převodu členských práva a povinností, uzavřené mezi paní Farkašovou jako převodcem a žalobcem jako nabyvatelem, jejíž uzavření bylo v tento den žalovanému převodcem a nabyvatelem oznámeno, s tím, že členství žalobce v družstvu trvalo až do doby, než mělo v důsledku rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva ze dne 20. 6. 2016 zaniknout, tzn. uplynutím příslušné lhůty k podání námitek k členské schůzi (jež, jak soud dovodil ve vztahu k předmětu výroku I., nezaniklo), potom má žalobce naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.) na určení, že je členem družstva. Toto určení odstraňuje stav právní nejistoty žalobce, protože je tím postaveno na jisto, že je členem žalovaného. Toto postavení určuje, že žalobce může realizovat práva dle stanov apod. a naléhavý právní zájem je zřejmý per se (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3614/2012).10. Soud uzavřel, že žalobce nebyl vyloučen ze žalovaného zmíněným rozhodnutím představenstva žalovaného, vyloučení žalobce z družstva je neplatné a že žalobce je členem žalovaného s nájemním právem k bytové jednotce, která zahrnuje podíl na společných částech domu.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jejich náhradu přiznal úspěšnému žalobci.12. Proti výroku II. rozsudku ve věci samé a proti výroku o nákladech řízení jako vedlejšímu výroku rozsudku (v rozsudku soudu je