6 Cmo 132/2017-166 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným rozhodnutím v bodu I. výroku Městský soud v Praze jako soud I. stupně zamítl návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze žalovaného , Anonymizováno, , přijatého na schůzi dne 12. 11. 2015, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí představenstva uvedeného bytového družstva o vyloučení navrhovatelky z družstva a v bodu II. výroku uložil navrhovatelce povinnost uhradit účastníkovi náklady řízení ve výši 20.328,- Kč.2. Vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelka svým včas podaným návrhem domáhala určení, že usnesení členské schůze , právnická osoba, (dále též družstvo) ze dne 12. 11. 2015, jímž byly zamítnuty námitky navrhovatelky proti rozhodnutí představenstva o jejím vyloučení z družstva, je neplatné. Navrhovatelka měla tvrdit, že je členkou družstva a z jejího členství v tomto družstvu jí rovněž mělo vzniknout právo nájmu k bytu č. , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, , v , adresa, . Účastník měl na schůzi představenstva dne 30. 6. 2015 rozhodnout o vyloučení navrhovatelky z družstva z důvodu hrubého porušování povinností, spočívajícího v jejím dlouhodobém nehrazení předepsaných plateb spojených s užíváním uvedeného bytu, kdy k 31. 3. 2015 měla podle účastníka činit výše dluhu částku 30.845,- Kč bez příslušenství. Navrhovatelka měla dále tvrdit, že uvedené rozhodnutí jí bylo doručeno dne 3. 8. 2015, přičemž v souladu s § 618 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen ZOK) měla proti tomuto rozhodnutí podat dne 24. 8. 2015 odůvodněné námitky k členské schůzi. Dne 12. 11. 2015 se bez přítomnosti navrhovatelky měla sejít členská schůze družstva, na níž měl účastník zamítnout její námitky a měl tak potvrdil rozhodnutí o jejím vyloučení z bytového družstva. Navrhovatelce mělo být toto rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek doručeno dne 28. 12. 2015. Podle navrhovatelky měl účastník své rozhodnutí o jejím vyloučení z bytového družstva odůvodnit § 614 ZOK, ve spojení s čl. 11 odst. 5 písm. d) stanov účastníka, z důvodu hrubého porušování povinností člena družstva, spočívající v dlouhodobém nehrazení předepsaných plateb spojených s užíváním uvedeného bytu. Před tím však dne 15. 4. 2015 měl účastník odeslal navrhovatelce výstrahu před vyloučením ve smyslu § 615 ZOK spolu s výzvou k úhradě dluhu, jenž měl být navrhovatelce ke dni 31. 3. 2015 vyčíslen na částku 30.845,- Kč bez příslušenství. Písemná výstraha ze dne 15. 4. 2015 podle navrhovatelky nebyla jí vyzvednuta z důvodu úrazu utrpěného dne 29. 12. 2014, neboť pošta, ačkoli ji písemně vyzvala k vyzvednutí si zásilky, tuto zásilku nevydala příteli navrhovatelky, vybaveného plnou mocí k převzetí zásilky. Obsah výstrahy se tak navrhovatelce podle jejího tvrzení nedostal do její dispoziční sféry. Podle navrhovatelky o uvedeném informovala , Anonymizováno, , předsedu představenstva bytového družstva. Podle navrhovatelky tak institut písemné výstrahy před vyloučením dle § 615 ZOK byl vyprázdněn svého smyslu a účelu a návrh na zahájení řízení má představovat nápravu vadného stavu. Soud I stupně dále vyšel z tvrzení navrhovatelky, že představenstvo bytového družstva mělo dne 30. 6. 2015 zasedat bez její přítomnosti a mělo rozhodnout o jejím vyloučení z důvodu jejího dluhu na platbách spojených s nájmem bytu. Písemné vyhotovení rozhodnutí, s uvedením důvodu vyloučení, jí mělo být doručeno dne 3. 8. 2015, avšak v rozhodnutí mělo být nesprávně uvedeno, že navrhovatelce je výše jejího dluhu známa a dlouhodobě neprojevuje žádný zájem dluh uhradit či jednat o případném způsobu jeho splácení. Podle navrhovatelky byla výše dluhu v rozhodnutí nedostatečně specifikována k datu 31. 3. 2015 částkou 30.845,- Kč s nevyčísleným příslušenstvím, ačkoliv bylo rozhodnutí představenstva učiněno na zasedání dne 30. 6. 2015 a písemné vyhotovení mělo být vypracováno až dne 30. 7. 2015. Podle navrhovatelky tak nebylo zřejmé, jaké částky dluh dosahoval celkově, a to v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 1155/2013. Navrhovatelka tak v průběhu řízení zdůrazňovala, že jedním z předpokladů platnosti rozhodnutí o vyloučení člena z družstva je řádná specifikace jeho dluhu, a to včetně období, za něž dluh vznikl, a výše dlužné částky. Dále soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že navrhovatelka nesouhlasila s tvrzením účastníka, že dlouhodobě neprojevovala zájem svůj dluh uhradit či jednat o případném způsobu jeho splácení, neboť podle svých tvrzení byla v kontaktu s předsedou představenstva, , Anonymizováno, , s nimž měla jednat. Podle tvrzení navrhovatelky v letech 2005 a násl. podnikala, avšak v roce 2007 došlo v tomto směru k nepříznivému obratu a nakonec byla nucena nedobrovolně své podnikání ukončit. Měla požádat úřady státní správy o splátkový kalendář plnění finančních závazků, avšak říjnu roku 2013 po ni , právnická osoba, měla požadovat jednorázové zaplacení všech jejích závazků. V říjnu 2014 měla navíc ochrnout a musela se léčit, Nemohla se přitom podle tvrzení uvedených v návrhu zúčastnit členské schůze dne 13. 11. 2014, na níž byly schvalovány nové stanovy družstva. Rovněž navrhovatelka měla před soudem I. stupně zdůrazňovat, že měla opakovaně neúspěšně žádat účastníka o splátkový kalendář, přičemž podle svých tvrzení přistupovala vždy ke svým závazkům zodpovědně a měla se snažit závazky v rámci svých objektivních možností vždy maximálně plnit, a to ačkoli jí nebyla doručena výstraha. Tak v mezidobí do rozhodnutí o vyloučení z bytového družstva měla splatit dluh a mělo zbývat uhradit pouze částku 15.018,- Kč s příslušenstvím což podle jejího tvrzení mělo být uhrazeno po 4. 8. 2015, kdy obdržela rozhodnutí představenstva o vyloučení. Podle dopisu ze dne 22. 9. 2015 výše již pouze sankčního poplatku měla činit 17.479,54 Kč a rovněž i tento závazek měla navrhovatelka před konáním uvedené schůze uhradit dne 30. 10. 2015. Navrhovatelka dále před soudem I. stupně měla argumentovat tvrzením, že měla požádat účastníka, aby změnil datum členské schůze k projednání jejích námitek až v době její přítomnosti v ČR. Členská schůze podle navrhovatelky sice proběhla dne 12. 11. 2015, kdy byla v České republice, ale datum konání schůze mělo být navrhovatelce oznámeno dopisem, jenž jí byl zaslán v minimálním předstihu, což navrhovatelce mělo znemožnit se o konání schůze včas dozvědět a zúčastnit se jí, když výzva k vyzvednutí listovní zásilky jí měla být do schránky vložena až dne 29. 10. 2015, přičemž vyzvednutí bylo možné do dne 13. 11. 2015. Zápis z členské schůze měl být navrhovatelce doručen dne 28. 12. 2015. Za uvedené situace soud I. stupně posuzoval tvrzení navrhovatelky, že rozhodnutí o jejím vyloučení z družstva má být ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 1155/2013 neplatné, neboť nejenže nemá splňovat požadované náležitosti, když podle navrhovatelky nespecifikuje přesně výši dluhu, ale především má být, vzhledem k míře a omluvitelnosti provinění na straně navrhovatelky, zcela nepřiměřenou sankcí.3. Soud I. stupně posuzoval i důvodnost obrany účastníka, podle něhož totožné řízení probíhá u uvedeného soudu pod sp.zn. 71 Cm 21/2016 a brání průběhu tohoto řízení. Dále měl účastník poukazovat na prekluzi práva k podání návrhu na zahájení řízení, když rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení vyloučení měl zaslat navrhovatelce v souladu § 617 odst. 3 ZOK na adresu evidence členů dle čl. 12 stanov poštovní přepravou dne 19. 12. 2015. Lhůta pro závěr o doručení měla začít běžet dnem 20. 12. 2015 a mělo by se tak mít za to, že rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovatelce doručeno třetí den po jeho odeslání, tedy dne 22. 12. 2015, bez ohledu na případné tvrzené faktické převzetí zásilky navrhovatelkou dne 28. 12. 2015 a návrh na zahájení řízení tak měl být podán až po uplynutí 3 měsíční prekluzivní lhůty. Co se týče výstrahy, potom podle účastníka dne 15. 4. 2015 měl odeslat navrhovatelce na adresu (dle evidence členů) výstrahu před vyloučením, s vyčíslením dlužné částky na 30.845,- Kč bez příslušenství, s přílohou v podobě vyčíslení nedoplatků a s výzvou v souladu s § 615 odst. 3 ZOK ke splnění povinností člena v třicetidenní lhůtě. Podle účastníka bylo nutno vycházet z dokladu o odeslání výstrahy a z toho, že se výstraha dostala do dispoziční sféry navrhovatelky a její přítel pan , Anonymizováno, se měl pokoušet zásilku na poště vyzvednout. Podle účastníka neexistuje povinnost představenstva zvát navrhovatelku na své zasedání, přičemž navrhovatelka své závazky měla neplnit dlouhodobě. Dále podle obrany účastníka před soudem I. stupně bylo nutno posoudit tvrzení údajně nemajetné navrhovatelky z pohledu jejího více jak měsíčního pobytu v zahraničí, na nějž měla sama poukazovat i v průběhu řízení, ačkoli měla dlouhodobě dlužit účastníkovi vysokou částku. Teprve pod tlakem svého vyloučení měla podle účastníka navrhovatelka začít dluh splácet, což jí má usvědčovat z nepoctivosti, když prostředky na jeho úhradu zjevně měla. Podle účastníka neobstojí ani poukaz na rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 1155/2013 v