6 Cmo 320/2019-66 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále jen soud) rozhodl, že se určuje, že usnesení shromáždění účastníka přijatého na zasedání konaném 12. prosince 2016, kterým bylo rozhodnuto o ponechání dosavadního způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor podle podlahové plochy, je neplatné (výrok I.), návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka přijatého na zasedání konaném 11. června 2015, kterým byla schválena změna návrhu stanov o zřízení neoficiální funkce kontrolora, zamítl (výrok II.), návrh na určení platnosti usnesení shromáždění účastníka o dodržení 30 denní lhůty k vyhotovení zápisu ze zasedání shromáždění a že členem výboru může být i nečlen, přijatých na zasedání konaném 11. června 2015, zamítl (výrok III.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a že navrhovatelka je povinna zaplatit České republice na úče soudu soudní poplatek z návrhu ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok V.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatelka se domáhala, aby soud určil, že usnesení shromáždění účastníka, které bylo přijato na zasedání konaném 11. června 2015 a kterým bylo rozhodnuto o zachování kontrolní komise jako orgánu účastníka, a usnesení shromáždění účastníka, které bylo přijato na zasedání konaném 12. prosince 2016 a kterým bylo rozhodnuto o ponechání současného způsobu rozúčtování elektřiny společných prostor, jsou neplatná, aby určil, že dvě usnesení shromáždění účastníka, která byla přijatá na zasedání konaném 11. června 2015 a kterými bylo rozhodnuto o změně stanov účastníka zavedením třicetidenní lhůty k vyhotovení zápisu ze zasedání shromáždění a umožněním, aby se členem výboru stala i osoba, která není členem účastníka, jsou platná. Uvedla, že je členkou účastníka, když je vlastníkem jedné jednotky v domě č. p. , Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, , že 12. prosince 2016 se konalo zasedání shromáždění, na kterém mělo být, mimo jiné, projednáno přijetí nových stanov účastníka a změna způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor, že se osobně účastnila obou napadených zasedání shromáždění. Dále uvedla, že pokud jde o projednání změny způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor, před samotným hlasováním nebyl zjišťován, ani deklarován počet přítomných členů, má pochybnosti o usnášeníschopnosti shromáždění při tomto hlasování, když jí nebylo umožněno nahlédnout, zda jsou někteří členové řádně zastoupení a zda se jejich zástupci prokázali platnými plnými mocemi. Účastník, pokud jde o usnesení shromáždění účastníka, kterým byl ponechán dosavadní způsob rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor, uvedl, že žádný z důvodů neplatnosti uvedený navrhovatelkou u něj není dán.3. Soud uvedl, že po provedeném dokazování zjistil, že navrhovatelka je členem účastníka, když je vlastníkem předmětné jednotky, že 12. prosince 2016 se konalo zasedání shromáždění účastníka, kterého se navrhovatelka účastnila a na jehož pořadu jednání bylo, mimo jiné, dokončení přípravy a závěrečné hlasování o návrhu nových stanov a diskuze, že na tomto zasedání shromáždění bylo přijato usnesení, kterým byla schválena změna návrhu stanov, že byl dále projednán návrh změny způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor. V rámci tohoto projednání proběhlo hlasování o tom, kdo je proti tomu, aby byl zachován dosavadní způsob rozúčtování elektrické energie a o tom, kdo se tohoto hlasování zdržuje, načež bylo členům účastníka oznámeno, že bylo rozhodnuto, aby byl zachován dosavadní způsob rozúčtování, když proti jeho zachování nehlasovalo dost členů. Proti všem uvedeným usnesením se navrhovatelka následně ohradila.4. Soud konstatoval, že pokud jde o tvrzený důvod neplatnosti, tj. zmatený a nesprávný postup při hlasování, dospěl k závěru, že došlo k porušení zákona, ale toto porušení nemá závažné právní následky, neboť výsledky hlasování se daly zjistit jednoduchou matematickou operací, a pro tento důvod by soud neplatnost usnesení nevyslovil. Pokud jde o druhý důvod neplatnosti, že více členů účastníka udělilo zmocnění jednomu a témuž členovi k tomu, aby je na zasedání shromáždění zastupoval, soud dospěl k závěru, že tento důvod neplatnosti není dán. Soud dále uvedl, že pokud navrhovatelka zpochybnila 7 plných mocí a současně uvedla, že by to mělo vliv na výsledek hlasování a usnášeníschopnost, dospěl k závěru, že plné moci jsou neplatné, čímž došlo k závažnému porušení zákona i stanov účastníka. Soud proto vyslovil neplatnost napadeného usnesení. Též uvedl, že zjistil, že existuje rozpor v prezenční listině a plných mocích, a i pro tyto nesrovnalosti soud návrhu v této části vyhověl. O nákladech řízení rozhodl podle ust. 142 odst. 2 o. s. ř.5. Proti výroku I. a IV. uvedeného usnesení, kterým soud určil, že usnesení shromáždění účastníka přijatého na zasedání konaném 12. prosince 2016, kterým bylo rozhodnuto o ponechání dosavadního způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor podle podlahové plochy, je neplatné a rozhodl o nákladech řízení, se účastník odvolal. Uvedl zejména, že pokud soud vyslovil neplatnost usnesení z důvodu, že shledal za neplatné veškeré účastníkem předložené plné moci k zastupování na shromáždění, s tímto závěrem nesouhlasí, když plné moci jsou platné. Namítal, že soud při rozhodování o povinnosti k náhradě nákladů řízení nezohlednil skutečnost, že účastník měl v daném řízení úspěch z větší částí, neboť návrh byl ve dvou případech zamítnut. Účastník doplnil odvolání a uvedl, že soud i přesto, že měl veškeré podklady k provedení přepočtu k dispozici, tuto skutečnost nereflektoval a i z tohoto důvodu soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a neúplně zjistil skutkový stav věci a v důsledku toho tak učinil nesprávné závěry. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí v napadené části změnil tak, že se návrh zamítá.6. Navrhovatelka ve vyjádření k odvolání zejména uvedla, že odvolání není důvodné, že námitky odvolatele důvodné nejsou, že plné moci neviděla, že soud rozhodl správně.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí v napadené části podle 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvoláni je důvodné.8. Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatelka se domáhala, aby soud určil, že usnesení shromáždění účastníka, které bylo přijato na zasedání konaném 11. června 2015 a kterým bylo rozhodnuto o zachování kontrolní komise jako orgánu účastníka a usnesení shromáždění účastníka, které bylo přijato na zasedání konaném 12. prosince 2016 a kterým bylo rozhodnuto o ponechání současného způsobu rozúčtování elektřiny společných prostor, jsou neplatná, aby určil, že dvě usnesení shromáždění účastníka, která byla přijatá na zasedání konaném 11. června 2015 a kterými bylo rozhodnuto o změně stanov účastníka zavedením třicetidenní lhůty k vyhotovení zápisu ze zasedání shromáždění a umožněním, aby se členem výboru stala i osoba, která není členem účastníka, jsou platná, m.j. s tím, že je členkou účastníka, že 12. prosince 2016 se konalo zasedání shromáždění, na kterém mělo být, mimo jiné, projednána změna způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor, že se osobně účastnila shromáždění, že pokud jde o projednání změny způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor, před hlasováním nebyl zjišťován počet přítomných členů, nebylo správně hlasováno, zpochybnila platnost plných mocí a tedy usnášeníschopnosti shromáždění při tomto hlasování. Účastník, pokud jde o usnesení shromáždění účastníka, kterým byl ponechán dosavadní způsob rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor, uvedl, že bylo rozhodnuto platně. Soud zjistil, že navrhovatelka je členem účastníka, když je vlastníkem předmětné jednotky, že 12. prosince 2016 se konalo zasedání shromáždění účastníka, kterého se navrhovatelka účastnila, že na tomto zasedání shromáždění bylo přijato usnesení, kterým byl zachován dosavadní způsob rozúčtování elektřiny, že navrhovatelka hlasovala proti přijetí. Soud dospěl k závěru, že plné moci, na základě nichž někteří členové o předmětném usnesení hlasovali, jsou neplatné, čímž došlo k závažnému porušení zákona i stanov účastníka. Soud vyslovil neplatnost napadeného usnesení. O nákladech řízení rozhodl podle ust. 142 odst. 2 o. s. ř.9. Co se týče napadené části rozhodnutí, které se týkalo usnesení přijatého na zasedání konaném dne 12. 12. 2016, kterým bylo rozhodnuto o ponechání dosavadního způsobu rozúčtování elektřiny spotřebované užíváním společných prostor podle podlahové plochy, odvolací soud se neztotožnil se zjištěním soudu, že na uvedeném zasedání bylo přijato usnesení o tom, že bude ponechán současný způsob rozúčtování elektřiny společných prostor.10. Odvolací soud zopakoval dokazování zápisem č. 1/2016 ze shromáždění vlastníků domů , adresa, ze dne 12. 12. 201