7 Cmo 121/2020-74 — Vrchní soud v Praze

1. Ve shora uvedené právní věci rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 6. 2017, č. j. 80 Cm 76/2016-22 tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 679 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 000 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení a z částky 558 000 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení na účet jeho právního zástupce ve výši 250 836 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.2. Proti výše uvedenému rozsudku podala žalovaná odvolání a následně zaslala soudu žádost o osvobození od placení soudního poplatku za podané odvolání.3. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením (jedná se již o jeho třetí rozhodnutí o žádosti žalované) rozhodl tak, že žádost žalované o osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019, č. j. 80 Cm 76/2016-22 se zamítá.4. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že s ohledem na závěry Vrchního soudu v Praze v jeho usnesení ze dne 16. 10. 2019, č. j. 7 Cmo 168/2019-55, žalované uložil usnesením ze dne 11. 12. 2019, č. j. 80 Cm 76/2016-58, aby ve lhůtě 20 dnů ode dne jeho doručení předložila soudu řádně vyplněné prohlášení, a to včetně uvedení konkrétních skutkových tvrzení, o něž je žádost o osvobození od soudního poplatku opírána tak, aby bylo možné posoudit, zda jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. Na tuto výzvu reagovala žalovaná, resp. její právní zástupce, sdělením, že žalovaná nemá obsazenou funkci statutárního orgánu, když na majetek statutární ředitelky žalované, paní , Anonymizováno, , byl dne 17. 8. 2016 prohlášen konkurz. Soud prvního stupně neshledal sdělení žalované, že nemá funkci statutárního orgánu obsazenou, potažmo tedy, že zde není osoby oprávněné činit za žalovanou procesní úkony v řízení vedeném v této věci (včetně vyplnění prohlášení) důvodným (k tomu soud prvního stupně odkázal na odůvodnění Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 11. 2018, č. j. 7 Cmo 432/2017-44). Poté soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná tedy, ač má osobu oprávněnou činit za ni procesní úkony v řízení vedeném v této věci (včetně vyplnění prohlášení), soudu do dnešního dne řádně a úplně vyplněné prohlášení nepředložila, a proto její žádost o osvobození od soudního poplatku za odvolání zamítl.5. Proti napadenému usnesení podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítá, že nejdříve mělo být rozhodnuto, zda žalovaná má či nemá obsazenou funkci statutárního zástupce, a až poté je možné učinit závěr o tom, zda soud prvního stupně postupoval v případě rozhodování o osvobození od soudních poplatků správně či nikoliv. Žalovaná tvrdí, že její statutární ředitelka ztratila způsobilost vykonávat funkci statutárního orgánu, když je od 17. 8. 2016 v konkursu.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle ust. § 211 a násl. o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným.7. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř. zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen „procesní plná moc“).8. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.9. Břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. NSS 1 Afs 5/2003, NSS 7 Ans 15/2012, NS 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.10. Odvolací soud ze spisu zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 11. prosince 2019, č. j. 80 Cm 76/2016-58, žalované mimo jiné uložil, aby ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložila soudu řádně vyplněné Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech, a to včetně uvedení konkrétních skutkových tvrzení, o něž je žádost o osvobození od soudního poplatku opírána tak, aby bylo možné posoudit, zda jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. Usnesení bylo doručeno dne 16. 12. 2019 do datové schránky zástupce žalované.11. Odvolací soud z platného výpisu z obchodního rejstříku vedeného pro odvolatelku pod sp. zn. B 7691 vedená u Městského soudu v Praze, že , Anonymizováno, je mimo jiné zapsána i jako předseda správní rady a jediný akcionář odvolatele.12. Odvolací soud shledal, že žalovaná plnou mocí udělenou dne 25. 6. 2013 (č. l. 10 spisu) zmocnila , Jméno advokáta B, , advokáta, k vykonávání veškerých úkonů v tomto občanském soudním řízení, tj. udělila mu tzv. procesní plnou moc dle § 25 odst. 1 o. s. ř., dle které je tento zástupce oprávněn žalovanou v celém řízení, tedy i v odvolacím, zastupovat.13. Pakliže má tedy žadatelka o osvobození od placení soudního poplatku právního zástupce s procesní plnou mocí pro celé řízení (§25 odst. 1 o. s. ř.), není dle odvolacího soudu žádného důvodu při rozhodování o její žádosti o osvobození od soudních poplatků, která je procesním úkonem (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 825/2019, ze dne 16. 4. 2019), řešit předběžnou otázku nastolenou odvolatelkou, tedy zda má žalovaná obsazený statutární orgán. To zda je zde osoby oprávněné za žalovanou jednat, tj. soudní poplatek uhradit, není pro posouzení předmětné žádosti žalované relevantní, přičemž odvolací soud na okraj připomíná, že i usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku za odvolání, není třeba žalované doručovat, pokud má právního zástupce s procesní plnou mocí (srov. rozhodnutí Ústavního soudu – např. usnesení ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3182/13, ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 671/02). Dle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. pak absence statutárního orgánu žadatelky není ani zákonným předpokladem, pro který by měla být žalovaná od placení soudního poplatku osvobozena. Soud prvního stupně proto správně v řízení jednal s právním zástupcem žalované a v souladu s ust. § 50b odst. 2 ve spojení s ust. § 47 odst. 1 o. s. ř. i doručil předmětnou výzvu jen tomuto zástupci. Bylo proto na právním zástupci žalované příslušné procesní úkony k výzvě soudu prvního stupně učinit a žádost odvolatelky o rozhodné skutečnosti doplnit, a i je doložit. Postup soudu prvního stupně a i jím přijaté závěry jsou proto zcela souladné se zákonem.14. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že žalovaná ke své žádosti, přes řádnou výzvu soudu prvního stupně, nedotvrdila rozhodné skutečnosti o svých majetkových a jiných poměrech, neoznačila a nedoložila žádné důkazy o nich, a proto ani neprokázala, že by u ní byly splněny zákonné podmínky pro osvobození od soudního poplatku za odvolání podle § 138 odst. 1 o. s. ř., přičemž tak neučinila ani v odvolacím řízení.15. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcné správné.